Praha není ve svém postoji osamocená. Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se shodly na společném postupu, podobný názor sdílejí také pobaltské státy, vypočetl český ministr vnitra a připomněl také odmítavé stanovisko Británie. Ta má ovšem dojednanou výjimku a může se tak rozhodnout, zda se chce na plánu podílet. A pokud se rozhodne, že nikoliv, nebude o návrzích ani hlasovat. Podobnou výjimku má také Irsko, Dánska se věc týkat nebude v každém případě.
Návrh Evropské komise předpokládá za dva roky přerozdělení 40.000 Syřanů a Eritrejců z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Klíč pro počty přidělených azylantů je založen na počtu obyvatel dané země, jejím ekonomickém výkonu či počtech v minulosti udělených azylů. Zatímco některé státy mají, stejně jako ČR, problém s celou koncepcí, jiným vadí „jen“ způsob výpočtu kvót. Komise slibuje za každého příchozího přijímající zemi podpořit několika tisíci eur.
Evropská exekutiva ke svým návrhům přistoupila v reakci na masivní migrační vlnu přes Středozemní moře, především právě do Itálie a Řecka. Oba státy přestávají nápor zvládat a žádají o „evropskou solidaritu“. Věcí se na jaře zabýval také mimořádný summit EU po jedné z větších tragédií, které pravidelně provází snahy lidí přeplout Středozemní moře na mnohdy chatrných plavidlech.
Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku roku k 10. červnu přeplulo přes Středozemní moře do Evropy 105.000 lidí, při pokusu o tuto cestu nalezlo smrt 1850 osob. Loni za celý rok moře překonalo 214.000 migrantů, zahynulo jich 3500.
Celkem 39 procent letošních příjezdů připadá na občany Sýrie. Na druhém místě se jedná o Afghánce (17 procent), následované občany Eritreje (osm procent), Somálska (šest procent) a Nigérie (čtyři procenta).
Český ministr však uvádí, že „nejméně 60 procent“ příchozích jsou ekonomičtí migranti. Automatické zavedení kvót prý jen pobídne další, aby se do Evropy pokusili dostat. ČR chce pomáhat těm potřebným, kterým v jejich zemích hrozí smrt či perzekuce, uvedl dnes Chovanec.
Komise však nenavrhuje jen přerozdělení části uprchlíků tak, aby to oběma zemím usnadnilo situaci. Součástí plánu je také posílení spolupráce se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí a přes které do Evropy míří. Zlepšit a zefektivnit by se měl způsob, jakým se vracejí zpět ti, kdo v EU s žádostí o azyl neuspějí. A země osmadvacítky by také podle podobného kvótového klíče měly v příštích dvou letech nabídnout útočiště celkem 20.000 lidem, kteří v EU nyní nejsou, ale podle OSN na azyl nárok mají.
Unie též připravuje vojenskou operaci proti pašerákům lidí, kteří si z neštěstí druhých udělali výnosný obchod. Ke spuštění její zásadnější části je však třeba zatím chybějící souhlas Rady bezpečnosti OSN.
Podle Chovance automatické přerozdělování řeší jen následky a neodstraňuje příčinu migrace. Český ministr vnitra by dnes chtěl debatovat také o akcích vůči organizovanému zločinu, který se na migraci nabalil.
Přímo v Itálii jednal minulý týden Chovancův první náměstek Jiří Nováček. Podle ministra nabídl zemi tři formy pomoci, od technické přes personální po finanční ve výši 900.000 eur (přes 24 milionů korun). Odpověď vnitro zatím nedostalo, je prý možné, že se názor italské strany dozví dnes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
