Praha není ve svém postoji osamocená. Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se shodly na společném postupu, podobný názor sdílejí také pobaltské státy, vypočetl český ministr vnitra a připomněl také odmítavé stanovisko Británie. Ta má ovšem dojednanou výjimku a může se tak rozhodnout, zda se chce na plánu podílet. A pokud se rozhodne, že nikoliv, nebude o návrzích ani hlasovat. Podobnou výjimku má také Irsko, Dánska se věc týkat nebude v každém případě.

Návrh Evropské komise předpokládá za dva roky přerozdělení 40.000 Syřanů a Eritrejců z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Klíč pro počty přidělených azylantů je založen na počtu obyvatel dané země, jejím ekonomickém výkonu či počtech v minulosti udělených azylů. Zatímco některé státy mají, stejně jako ČR, problém s celou koncepcí, jiným vadí „jen“ způsob výpočtu kvót. Komise slibuje za každého příchozího přijímající zemi podpořit několika tisíci eur.

Evropská exekutiva ke svým návrhům přistoupila v reakci na masivní migrační vlnu přes Středozemní moře, především právě do Itálie a Řecka. Oba státy přestávají nápor zvládat a žádají o „evropskou solidaritu“. Věcí se na jaře zabýval také mimořádný summit EU po jedné z větších tragédií, které pravidelně provází snahy lidí přeplout Středozemní moře na mnohdy chatrných plavidlech.