„Trochu to připomíná situaci z roku 1997, když KDU-ČSL a ODA chtěly hlavně sejmout Klause a pak se uvidí. Neuvidí. Když se dělá revoluce tohoto druhu, je oprávněné se zeptat jejích aktérů na plán B,“ píše Pečinka.

Jako příklad uvádí to, že před pěti měsíci proběhla na pražském magistrátu nedokončená revolta proti vedení v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou. Spojené síly opozice a koalice tehdy odvolaly čtyři z jedenácti radních, čímž znehybnily všechny procesy na magistrátu a pražské politiky uvrhly do pětiměsíčních debat o tom, kdo, s kým, proč a za co. „Po pěti měsících je výsledkem velká nula a ještě horší politická atmosféra než ta, kvůli níž se to všechno dělalo,“ píše Pečinka, a nepřímo tak varuje před podobným výsledkem, který by mohlo sesazení Babiše přinést.