Kalašnikov se narodil v roce 1962 a vystudoval několik sovětských vojenských škol se specializací na vojenskou rozvědku. Do roku 1997 působil ve vojenských strukturách Sovětského svazu a Ukrajiny. Podílel se mimo jiné na likvidaci havárie v Černobylu. Na Ukrajině založil vojenský spolek a občanskou platformu Děržavnost.
V roce 2006 až 2007 byl poslancem ukrajinského parlamentu. Spolu se skupinou poslanců Strany regionů měl v budově parlamentu skandálně fyzicky napadnout skupinu novinářů místní televize a později byl v souvislosti s tímto útokem vyšetřován.
Kvůli tomu v roce 2007 nemohl znovu kandidovat do parlamentu, ale zůstal i nadále členem strany. V roce 2012 kandidoval opět, ale do parlamentu se nedostal. Měl působit jako poradce tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. V posledních měsících vystupoval aktivně proti současné kyjevské vládě, nevybíravě kritizoval Majdan a patřil k organizátorům kyjevského „Antimajdanu“ v Mariinském parku. Podle dalších zpráv v této činnosti pokračoval i nyní: měl organizovat „placené“ mítinky proti dnešní vládě. V lednu 2014 na něj při vzrušené televizní debatě hodil stolek Arsen Avakov, nynější ministr vnitra Ukrajiny. Jak se ukázalo, Kalašnikovovi po změně režimu v Kyjevě, bylo často vyhrožováno telefonáty a textovými zprávami.
Podle vyjádření poradce ministra vnitra Antona Herašenka existuje několik pracovních verzí pro Kalašnikovovu vraždu: politická motivace související s jeho politickou aktivitou, obchodní motivace, osobní motivace, loupežná vražda a popřípadě další. Herašenko ale ve svém vyjádření také napsal, že „Bezpochyby zemřelý věděl příliš mnoho o tom, kdo a jak financoval ‚antimajdan‘, který stál Janukovyče a jeho kamarilu několik milionů hřiven na den. Tato tajemství si vezme s sebou do hrobu. Ale nejenom Kalašnikov toho věděl hodně.“ Poslanec Věrchovné rady Borislav Běreza naznačil, že za vraždou mohl být fakt, že prý měl Kalašnikov začít o svých aktivitách a jejich finanční podpoře vypovídat a snažil se tak vydírat svoje politické sponzory.
Kalašnikov je už čtvrtým členem Strany regionů, který zemřel během posledních několika měsíců. V únoru vyskočil z okna bývalý poslanec Michail Čečetov, který po sobě nechal vzkaz se slovy: „Nemám morálních sil víc trpět. Prosím o pochopení a odpuštění.“ V březnu zemřel také bývalý poslanec Stanislav Mělnik. I přesto, že exposlanec po sobě měl nechat také dopis na rozloučenou, je jeho smrt vyšetřována jako úmyslná vražda. O pár dní poté se zastřelil bývalý šéf oblastní administrativy Záporoží Alexandr Peklušenko, který byl vyšetřován za svoji činnost v roce 2014 v době revoluce.
Ministr vnitra Arsen Avakov odmítl souvislosti mezi smrtí Kalašnikova a ostatních a požádal média, aby nespekulovala.
Kalašnikovo zabití je vyšetřováno jako úmyslná vražda. Několik hodin poté ukrajinská média oznámila, že v noci před domem zavražděného (a v místě vraždy) byla okradena jeho snacha.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vss
