Chtěli "jen" hezky bydlet, ale byli nezodpovědní. Podepsali si ortel

Například na úrok se nikdo prý při vyřizování půjčky ani neptá. A ten, co zboží nabízí ve svých smlouvách někde hodně vzadu a malým písmem připomíná, že jednou přijde ďáblova lest. Často v podobě exekuce, když už člověk nemá kde brát. A nutno dodat, že v počtu exekucí jsou Češi rekordmani. Rekordmany jsme v naší zemi i způsobem, jakým k exekucím dochází, ale to je jiná kapitola, byť o ní ParlamentníListy.cz v minulosti mnohokrát informovaly.

Sen o krásném bytečku

Brali se z lásky a jako Adam a Eva podlehli pokušení. Výhodné půjčky až do domu a jednoduchost jejich příslibů se nakonec staly manželskému páru ortelem. Ale po pořádku.

„Je to asi deset let, co jsme se s manželem nastěhovali do bytu, který jsme získali od města. Byl to krásný pocit, mít střechu nad hlavou a tak jsme po večerech plánovali, jak si byt zařídíme. Manžel měl v té době stálou práci a tak nebyl problém si postupně byt vybavit vším, co jsme chtěli a možná ani nepotřebovali. V televizi se n nás usmívali ti, co nabízeli půjčky na cokoli, a tak jsme neváhali a postupně si jich několik vzali. Manžel poctivě splácel a když se naše rodina rozrostla o krásnou holčičku, byli jsme šťastní,“ říká mladá paní s odstupem času.

Auto ze salonu

Starost o malou dceru a péče o domácnost vzaly paní, říkejme jí tedy Eva, všechen čas. „Manžel se tu a tam zdržel s kamarády na pivku a vždy se vracel nabitý pocitem, že všechno zvládá, vše může a s myšlenkou, co si ještě pořídíme. Začala jsem mít strach, protože jsme žili pouze z jeho platu. Jednoho krásného dne přivezl nové auto, pyšný na to, že rodinu vyveze limuzínou, aby kamarádi koukali, jaký je borec. Když jsem se zeptala, za co auto koupil, tak se urazil a řekl, že nejsem dost vděčná za to, co pro nás dělá.“

Bez práce a bez splátek

Černá můra se pak - jak se to stává - vyplnila. Co čert nechtěl, manžel totiž přišel o práci. Byl nadbytečný, a mistr si už nemohl dále dovolit platit dva, byť dobré, řemeslníky. Jednoho krásného dne proto manželovi, můžeme mu říkat Adam, řekl, že s ním končí. Co naplat, že jsme neměli jiný příjem. Byla jsem zoufalá a snažila si najít nějakou práci domů. Jenže vše, co jsem našla, byli podvodníci, kteří chtěli nejprve poslat peníze a pak možná by se práce našla. Bylo to o to horší, že manžel začal chodit po hospodách a opíjet se s myšlenkou, že vlastně za vše můžu já, protože jsem chtěla novou ledničku, pračku. Možná měl trochu i pravdu, ale já jsem chtěla „jen“ hezky bydlet, mít sedačku, televizi, hezký koberec i novou manželkou postel.“

Adopce

Dlouho to netrvalo a začaly chodit obsílky. Neplatíte, zaplaťte. Bylo to velmi stresující a z idylky se stal domácí horor. Hádky a dětský pláč, hluk naší domácnosti, který se stupňova,l nedal spát mnohým sousedům. Byla jsem na dně. Sama s dcerou, často jsme měly i hlad. Manžel si na nás vyléval vztek, podpořen kamarády, že já jsem vlastně jeho neštěstí a hlavní strůjce dluhů. Vracel se domů už jen plný výhružek a násilí..

Snaha prodat zařízení bytu, aby bylo alespoň na nějaké splátky, byla často marná, v zastavárnách mi třeba za ledničku, co stála původně osmnáct tisíc, dali tisíce dva.

Nejhorší bylo, že se o nás začala zajímat sociálka. Netrvalo dlouho a přijeli si pro naši holčičku. Nic horšího mě v životě nemohlo potkat. Věřím, že se má líp, někde v rodině, kde mají lidé rozum a nestrádá, zapomene na chmury, které jsme jí my, biologičtí rodiče připravili. V noci, když nemůžu spát, představuji si, jak teď vypadá, jak se jí daří a svírá mi to srdce.

Odevzdejte byt

Dluhy astronomicky narůstaly díky úrokům na všech půjčkách a díky tomu, že jsme neplatili ani nájem, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy nás vystěhují. Odešla jsem s baťůžkem a statisícovými dluhy, které do konce života nesplatím. Manžel se od všeho distancoval a tak si většinou ti, co jsme jim dlužili a dlužíme, našli mě. Ale já jsem je zase odkázala na manžela. Tedy už na bývalého manžela. Rozvedli nás rychle, děcko jsme už neměli. Neměla jsem kam jít, kdyby nebylo hodných lidí byla jsem bezdomovec.

Občas jsem mohla u někoho přespat...

Nová láska, nová naděje

„Po čase jsem potkala muže, který mi v nelehké situaci byl oporou. Zamilovala jsem se a netrvalo dlouho a otěhotněla jsem. Byla jsem šťastná, protože ztráta milovné dcerky dosud nepřebolela. Nový partner mi ovšem, kromě lásky nemohl nabídnout nic. Byl bez práce, pouze po brigádách, doba je zlá. Těhotná jsem potřebovala zázemí. Naštěstí jsem se dozvěděla o Kolpingově domu, který v Praze v Bohnicích pomáhá ženám v nouzi,“ říká s nadějí v hlase mladá maminka.

Mám střechu nad hlavou a dluhy stále rostou

„Mám nádherného syna, malou garsonku na dobu určitou, právě v křesťanském centru v Bohnicích. Jsou na nás hodní, ale dluhy stále rostou. Bývalý manžel zmizel, změnil číslo telefonu a tak jsem se rozhodla věřitele obejít a vysvětlit situaci, ve které jsem. Jde to ztěžka, někteří mi splátky rozložili, někteří chtějí všechno hned. V něčem mi pomáhá přítel.“

Radost do rána

Žiju ze dne na den. Jediná radost je můj malý chlapeček, který se na mě v noci usmívá, když ho přebaluji, když mu zpívám. Taková radost do rána, než se rozední a na mě dolehne realita všedního dne. Vím, že můj pobyt v Kolpingovém domě je omezený časem, musím začít někde sama. Ale jak? Vím, že když si něco vydělám, seberou mi to, protože jsem dlužník. Přítel slibuje, že se o nás postará, miluje našeho syna a společně chodíme na procházky. Ale to je zatím vše. Vše je zatím ve stádiu slibů, jsem opatrná, když mi vyznává lásku a slibuje domeček se zahrádkou, kde budu pěstovat kytičky a batolit se bude náš syn.

Dluhy nespí

Smutný příběh mladé maminky, která už ví, že pokazila z lásky, co mohla, nedokázala si s manželem odpustit krásné vybavení bytu, místo toho, aby si třeba koupila barvu a štětec a ze starých skříní udělala společně s mužem nové, už dávno ví, že ruletu dluhů jen tak sama nezastaví a spasit ji může jen zázrak nebo mecenáš.

Nebo Patrik Nacher, člověk, který mladé ženě poradí, co přesně má udělat, aby se alespoň nějaké řešení našlo. „Musíte se k dluhům hlásit, komunikovat s věřiteli, někdy je to nejlepší možné řešení, uvidí, že jste aktivní, není vám to jedno, leccos jde“...dodává ochránce lidí Patrik Nacher. „Udělejte si přehled, co kde dlužíte, tabulku, která vám pomůže se zorientovat. Nebojte se mluvit o vašich starostech s lidmi kolem vás. Ale hlavně, už nikdy nikomu nenaleťte na jakoukoliv půjčku, úvěr. O jedno dítě jste už přišla“, říká Patrik Nacher.

Co více Patrik Nacher poradil mladé ženě, která se dostala do exekucí díky touhám, které si s manželem nedovedli odepřít? Ale také příběh mladého muže, který jel na černo v Praze metrem, i když byl v té době prokazatelně v Anglii. Jak tohle dopadlo? Musel zaplatit exekuci za černou jízdu, která se nikdy nestala ? Uvidíte na ČT2 v pořadu Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze v neděli 18.55 hod..