Norma o sociálním bydlení měla původně platit už od letošního ledna. Přípravy ale nabraly zpoždění, na podobě zákona v koalici zatím nepanovala shoda. Návrh původně počítal s tím, že by sociální byty zajišťovaly obce. Zpočátku se mluvilo i o stanovení povinného podílu sociálních bytů v obecním bytovém fondu. Podle poslední verze by sociální bydlení v Česku měl zajišťovat stát a jeho nový úřad – Centrum pro sociální bydlení. Obce by sociální byty musely poskytovat jen tehdy, pokud by se do systému sociálního bydlení dobrovolně zapojily. Stát by jim pak dával dotace na investice, provoz a sociální práci.
„Pokud by byl princip povinný, ne dobrovolný, tak by hrozilo, že zákon nebude vůbec. Byla tu volba mezi tím, jestli zákon prosadit s dobrovolností, nebo s povinností. To by neměl podporu obcí, měst, mnoha poslanců i ostatních stran. Ten zákon by zhavaroval,“ uvedl Chvojka. Podle něj je dobrovolné zapojení obcí jediná možnost, aby norma „prošla v nějaké snesitelné verzi“. Ministr míní, že i tak se nedá říct, že by projednávání a schválení bylo hladké. „Je příliš odvážné říct, že není žádný problém, měly by být ale menší diskuse,“ uvedl.
Podle Marksové zkušenosti ze Sněmovny a Senátu ukazují, že pokud se proti nějakému návrhu staví Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, není prosaditelný. „Čas ukáže, jak jsou na tom ty obce, které se rozhodly do systému vstoupit, ve srovnání s těmi, které rezignovaly,“ řekla ministryně. Podle ní by stanovení povinnosti obcí bylo ideální. „My se ale nepohybujeme v ideálním světě. Lepší je nějaký kompromis než vůbec nic,“ dodala Marksová.
Mgr. Michaela Marksová
Podle poslední verze zákona by nový úřad měl mít krajské pobočky a kontaktní pracoviště po republice, stejně jako je má Úřad práce. Posuzoval by situaci žadatelů, dostupný či sociální byt by potřebným měl zajistit do tří let. Obce, které by chtěly sociální bydlení dobrovolně mít, by měly byt lidem v bytové nouzi poskytnout do dvou let. Norma mění i vyplácení dávek na bydlení.
Podle Platformy pro sociální bydlení, která zastřešuje organizace na pomoc lidem v tísni, experty a akademiky, původní návrh zákona z loňského září splňoval z 15 zásadních požadavků ke zlepšení situace 13, nynější verze sedm. V normě by neměla chybět povinnost bydlení lidem v bytové nouzi zajistit, zákaz segregace a diskriminace, nová pravomoc státu stavět sociální byty na území obcí bez sociálního bydlení a také zákaz ukončit vyplácení dávek lidem bez běžného bydlení, shrnul šéf platformy Štěpán Ripka.
Někteří politici mají k poslední verzi zákona výhrady. Záměr zřídit nový úřad kritizovala například expertka opoziční ODS na sociální problematiku Lenka Kohoutová. „Úřady práce na to podle ministerstva nestačí. Je již několik let zřejmé, že si současná vláda v byrokracii libuje a na všechno chce mít úřad se stovkami úředníků. Nesmyslné nápady a nové úředníky ale musí někdo zaplatit,“ uvedla Kohoutová. Doufá, že poslední návrh zákona „nebude brán vážně“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
