Chybí technicky vzdělaní zaměstnanci. Přetahujeme se o ně, zní z průmyslu

21.08.2023 15:59 | Monitoring

Hospodářská komora burcuje na poplach. Česká republika se prý nachází v největším zlomu její novodobé historie. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka naše země vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů. A navíc prosperitu státu začíná zásadním způsobem limitovat nedostatek pracovníků, především z technických a řemeslných oborů. Obavy nového vedení Hospodářské komory pak potvrzují i zástupci jednotlivých průmyslových odvětí. Například výrobci letadel přiznávají, že se o každého nového zaměstnance s technickým vzděláním doslova přetahují s automobilovým průmyslem.

Chybí technicky vzdělaní zaměstnanci. Přetahujeme se o ně, zní z průmyslu
Foto: ERA
Popisek: Jedno z největších letišť světa v Soulu

„Je třeba si přiznat, že Česká republika zaostává v dynamice růstu za jinými postkomunistickými zeměmi, protože už vyčerpala své dosavadní faktory růstu. Naše země se tak nachází na pomyslné křižovatce. Buď se vláda rozhodne, že začne strategicky investovat a učiní zásadní a odvážné kroky, které naší zemi zachovají nebo ještě lépe posílí její konkurenceschopnost, nebo se životní úroveň obyvatelstva bude rok od roku propadat. Realizace těchto investic přirozeně vyvolá vyšší poptávku po pracovní síle. Přitom je ale už dnes největší překážkou rozvoje firem nedostatek pracovníků, který tak bude limitovat i jakoukoli snahu o rozvoj a udržení ekonomické stability státu,“ upozornil před časem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
 
Jeho slova potvrzuje i pohled například do českého leteckého průmyslu, který si dodnes udržel schopnost vyrábět letadlo od A do Z a díky vysoké přidané hodnotě je stále rodinným stříbrem české ekonomiky.
 
„Hlavní devizou každé společnosti jsou především motivovaní a odborně vzdělaní zaměstnanci. Prakticky se jedná o lidi, kteří jsou schopni a ochotni se neustále rozvíjet. V tomto odvětví je široké rozpětí rozličných pozic od výzkumu přes vývoj až po vlastní výrobu. Trh je kapacitně omezený a prakticky soupeříme o nové zaměstnance s automobilovým průmyslem, který v českém prostředí hraje prim,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jiří Podpěra, prezident skupiny Omnipol, pod kterou spadají letecké továrny Aero Vodochody a Aircraft Industries. 
 
 
„Mladší generace již tolik o tuto problematiku zájem neprojevuje a starších odborníků ubývá. I proto provozuje Aircraft Industries vlastní střední školu, která poskytuje vzdělání v letectví s cílem tyto studenty dále zaměstnat,“ vysvětlil Podpěra to, jak se samotná firma snaží čelit trendům poslední doby. Podle jeho slov je klíčovým problémem nedostatek technicky vzdělaného personálu s kreativním a inovativním myšlením.
 
Navíc letecký i obranný průmysl má podle Jiřího Podpěry hodně velké specifikum. „Jedná se o odvětví, kde je potřeba plánovat dlouhodobě dopředu. Například samotnému dodání letounu či jiných služeb předchází dlouhodobá, velmi detailní vyjednávání. Neprodáváme produkt, který zákazník za rok dva jednoduše obmění, ale je to náročná investice na mnoho let. Celý tento proces proto od prvních návrhů až po finální kontraktaci může probíhat i několik roků,“ vysvětlil Podpěra důvod, proč také v Omnipolu věnují velkou pozornost vývoji a inovacím. Příkladem je podle jeho slov například další ze společností skupiny Omnipol, pardubická společnost ERA. 
 
„Vždy se musíte snažit být krok před konkurencí a společnost ERA je už dlouhá léta na špici v oblasti ATM systémů. Je těžší se udržet na vrcholu než se dostávat nahoru. Masivně investuje do výzkumu a vývoje, ze 400 zaměstnanců se jich polovina na R&D podílí. Do vlastního výzkumného centra se snaží hledat ty nejlepší odborníky, spolupracuje s nejlepšími matematiky a kybernetiky v oboru. S tím se samozřejmě pojí také intenzivní spolupráce s univerzitami,“ dodal Podpěra. 
 
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…