Svoboda slova a svoboda internetu je téma, které se intenzívně probírá od okamžiku, kdy sociální sítě odstavily od možnosti veřejně komunikovat dosluhujícího prezidenta USA Donalda Trumpa. „Paradoxně bylo dobře, že to Twitter a ostatní sítě učinily, protože tím upozornily na jednu důležitou věc. A totiž na to, jakou mají obrovskou moc v utváření veřejného prostoru. Kdo má informace, má sílu. To věděli už propagandisté dvacátého století za nacismu, za komunismu. Kdo ovládá myšlenky lidí tím, jaké jim servíruje ideje, teze a teorie, si může zdánlivě nenásilně udržet moc tam, kde operuje. A sociální sítě operují v celosvětovém prostoru. To je nebezpečné, protože ve chvíli, kdy se sociální sítě propojí s určitým novým – teď se vyhýbám slovu řád, protože nechci připomínat pojem New World Order – systémem, novým paradigmatem vládnutí, tak je všechno, čemu jsme na tomhle světě rozuměli, pryč,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
Paradigma vládnutí, jak mu rozumíme, spočívá ve volebním systému, v principu, že občané si podle podmínek v té či oné zemi více, nebo méně svobodně, demokraticky a pluralitně zvolí zástupce do zákonodárných sborů. „Ve chvíli, kdy tohle paradigma půjde pryč, tu bude vládnout korporátní kapitalismus. Já tomu spíš říkám korporátní socialismus, protože to, co představují ony korporáty, je v podstatě socialistický způsob vládnutí. V čele mají najaté manažery – je celkem jedno, jestli obchodují s banány nebo s počítači – a ti vykonávají univerzální řídící činnost, ale nemají ovlivňující podíl na té společnosti. Tím mají také jinou formu odpovědnosti vůči rozvoji té společnosti, vůči jejím zaměstnancům, vůči rozvoji celé té komunity, v níž provozují svoje korporátní rejdy, abych tak řekl. Nicméně podstatou povahy korporátu je spojovat se, propojovat se, kartelizovat se. To popsali i klasikové ekonomické teorie, není to nic nového, jen na to teď dochází v poněkud jiném ovzduší,“ podotýká mediální odborník.
Skončí to informační válkou vyššího stupně, než se vede dnes
A ovzduší je dáno digitálním komunikačním prostředím, které ovládají rovněž korporáty. „Tedy ty tři, čtyři firmy, které drží v rukách veškerou sociální komunikaci. Na první pohled je to jednoduše řešitelné. A to tak, že se lidé začnou masově odhlašovat z jednotlivých sociálních sítí. Vidíme to teď na WhatsApp, odkud mizí lidé po statisících a přecházejí po stejných statisících na jiné sociální sítě. WhatsApp byl dlouhou dobu považován za celkem seriózní platformu a najednou se dozvídáme, že také mění podmínky, také bude sbírat data a také bude provádět cenzuru. To mnoho lidí odradí, a ti se pokusí svou komunikaci přesunout jinam. Toho jsme masově svědky dnes a denně. Druhá možnost je, že se objeví úplně jiná platforma sociální komunikace v digitálním prostředí. Nebude to internet, který navazuje na americký ARPANET a na ty pokusy o novou komunikační technologii od šedesátých let, ale bude to nějaký ‚internet‘, nějaké prostředí, které vyvíjejí Rusko s Čínou,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Na tomto vývoji se pracuje už poměrně dlouho. „Jestli mám správné informace, tak od výstřelu ze startovní pistole nás dělí už jenom čekání na to, jak dopadne světová politika po Bidenově nástupu. Pokud dojde na přitvrzení politiky vůči Rusku a Číně, sankcionování, ignoraci, odsouvání z tzv. důležitého světa, a přitom bude pokračovat cenzura na těch Amerikou ovládaných sociálních sítích, tak jim nezbude nic jiného než vyjít s novou platformou a vypustit ty tisíce družic, díky nimž může fungovat. A ne že by to nebylo v jejich ekonomických, technických a logistických možnostech. Pak tu budou vedle sebe dvě platformy, přičemž budou nepropustné. Jako uživatel internetu už se nedostanete přes žádného providera na tu druhou síť a naopak. To rozdělí svět ještě více, než je rozdělen teď. A vytvoří to ideální podloží pro informační válku vyššího stupně, než je ta, která je vedena dnes pouze propagandisticky ve stávajících mezích. To je sci-fi, které se může naplnit velmi brzy, a proto je potřeba o tom velmi vážně a velmi zasvěceně mluvit,“ míní mediální analytik.
Jako poslední to dojde Jourové, protože na to nemá fištrón
A také pokud možno co nejčastěji, protože ne všichni politici z důležitých zemí na Západě jsou samí lidé nedomykavé inteligence. „Mnoha lidem mnoho věcí dochází. To teď ukazuje francouzský prezident Macron tím, jakým způsobem mění vnitřní politiku ve Francii. Dělá to samozřejmě proto, že budou volby a proto, že se bojí o vlastní trafiku. Ale třeba marně, protože už je možná překročena mez trpělivosti a únosnosti. Lidé nejsou hloupí a dříve, nebo později jim začne docházet, že to není nebezpečí jenom pro nás, kteří tomu sloužíme tak či onak, dobrovolně, nebo ne. To je nebezpečí pro politiky, protože přijdou o možnost vládnutí. Žádný korporát nebude potřebovat nějakého Macrona nebo podobné kašpárky, kteří se ukazují na večírcích a do kamery. Korporát pracuje jinak, ne před kamerami, ale ve stínu, o to však efektivněji. Myslím, že se začnou bát a začnou se bránit. Poslední, komu dojde tahle věc, která je nabíledni, je paní Jourová, protože ta na to zcela zjevně nemá fištrón,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Na třech konkrétních případech pak ukazuje, jak se kdo s touto problematikou může popasovat. „Zůstaňme na půdě Visegrádu. Polská vláda minulý týden oznámila, že připravuje zákon, který má omezit moc sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, v cenzurních zásazích a v mazání sociálních účtů. Ten zákon počítá s vytvořením Rady pro svobodu projevu, složené z pěti členů, kteří budou zkoumat stížnosti uživatelů sociálních sítí, jejichž účty byly uzavřeny nebo kde došlo z hlediska té sociální sítě k cenzuře. To je vynikající gesto ze strany polské vlády vůči občanům. Tím jim říká, že za nimi stojí, že za ně drží ten pomyslný prapor svobody, že nikomu nedovolí, aby s nimi zacházel jako s ovcemi ve stádu, a že mají garantovanou svobodu slova. Poláci v tomhle nejsou sami. Už dříve zřídilo maďarské ministerstvo spravedlnosti komisi pro digitální svobody, která má podobné funkce, tedy zkoumat vliv technologických firem na instituce a fungování právního státu, osobní svobody a základní demokratické normy,“ připomíná mediální odborník.
Co byste vzkázali Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Správný krok Poláků až na ten úřad pro svobodu projevu
Přesto v tomto jinak oceněníhodném kroku Polska nachází jednu záležitost, která se mu příliš nezamlouvá. „Na internetu jsem našel řadu seriózních zdrojů, ze kterých jsem usoudil, že toho názoru nejsem jenom já. Problém vidím v té komisi. Rada pro svobodu projevu je další úřad, který se může při nevhodném zacházení zvrhnout a může se stát cenzurním orgánem. A s cenzurami máme v našich končinách hodně zkušeností už od dob Rakouska-Uherska přes první republiku až po komunismus, kde fungovala Hlavní správa tiskového dohledu, potom Federální úřad pro tisk a informace a jiné cenzurní organizace. Ty také měly v pěkných preambulích ochranu veřejnosti před neblahými – dnešním slovem řečeno – dezinformacemi a před tím, co by neměli číst, protože to ‚není pravda‘, protože by jim to ‚mohlo poškozovat pohled na svět‘. I taková formulace by za určitých okolností mohla být vzata jako přijatelná. My však máme zkušenost, že to nedopadlo dobře,“ připomíná Petr Žantovský.
Diví se, že v Polsku, ačkoli tu zkušenost mají také a rovněž měli podobný úřad, teď chtějí znovu s takovou mentalitou administrátorů vytvářet Radu pro svobodu projevu. „Myslím si, že to je špatně, protože podobnou roli by měla sehrávat třeba parlamentní komise nebo něco takového, jako taková ta ‚lampárna‘, která je připravena na to přijímat podněty, příklady cenzury a omezování svobody slova a předávat je potom soudům. To by byl logický postup v demokratické společnosti. Nebo by to rovnou mohly být ty soudy, státní zastupitelství, policejní orgány, kdokoli. Ale vytvořit na to další instituci, to si dávají tak trochu vlastní gól. Už totiž slyším Tuska a jemu podobné ‚myslitele‘ v Evropské unii, kteří to ihned vytáhnou jako pokus o sešněrování Polska a přikazování toho, co si Poláci smí a nesmí myslet. Převrátí naruby a z původně dobrého úmyslu udělají zlý úmysl. Takže toto by byla moje jediná výhrada, protože jinak samozřejmě patří potlesk na adresu polské vlády,“ vysvětluje mediální analytik.
Unijní garda vynese Orbána z vlády a upálí ho na hranici
V Maďarsku má podle ministryně Judit Vargové komise ve spolupráci s firmami, veřejnými institucemi i jednotlivci hledat odpovědi na následující otázky: Budeme schopni kontrolovat technologie, nebo budou technologie řídit naše životy? Budou technologické firmy podřízeny právnímu státu nebo bude jejich moc nad zákony? „To je to, o čem jsem mluvil v úvodu. Dále bude hledat odpověď na otázku, zda uchráníme osobní svobody v kyberprostoru. A komise má garantovat občanům právní bezpečnost a svobodu v digitálních médiích. Mělo by to být realizováno legislativou, která zajistí ochranu dat, ochranu svobody projevu a soukromí, také tu vzniká otázka zavedení digitální daně. I u Maďarů je tam malinko sporný pojem ‚regulace sociálních médií‘. Zase, u pojmu ‚regulace‘ mi vstanou vlasy hrůzou na hlavě, protože když někdo vytváří regulační orgány, tak to zpravidla činí proto, aby prosadil nějaké své partikulární zájmy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Případně může být jeho motivací alespoň to, aby překazil zájmy těch druhých, místo aby s nimi bojoval argumentačně a případně legislativně a právně. „Takže regulační orgány s výjimkou technické regulace, jako je například Český telekomunikační úřad, nedávají víceméně žádný smysl v žádné takové souvislosti. Nicméně i na adresu maďarské vlády za tuhle iniciativu jde potlesk. Orbánova vláda opět ukazuje, že se chová poměrně nezávisle na komisních usneseních z Bruselu, a proto je premiér také náležitě Bruselem nenáviděn. Marná sláva, Maďaři si ho většinově volí a mají na to svaté právo. Takže jsem zvědav, jestli k nim vtrhne nějaká úderka z Bruselu, nějaká nově ustavená národní, mezinárodní nebo unijní garda a bude vynášet Orbána z vládní budovy někam na hranici, kde ho upálí jako Jana Husa. Těžko říct, možností je mnoho. Zatím tedy potlesk na adresu toho jejich zákona,“ chválí mediální odborník.
U nás máme jen petici, jinak odezíráme z bruselských úst
Pro třetí příklad toho, jak se dá popasovat s problematikou ochrany svobody slova a svobody internetu, se vrací do domácích luhů a hájů. „Už jednou jsem o tom mluvil, je to tak měsíc, že existuje petice proti digitální cenzuře nebo proti internetové cenzuře. Jmenuje se ‚Petice proti novým formám cenzury‘. Za těch pár týdnů, co existuje, nabrala už více než 21 tisíc podpisů, což je docela zajímavé. Třeba když si to srovnám s peticí, co tam také byla, s názvem ‚Chceme, aby Pavel Novotný kandidoval za ODS ve volbách 2021‘. Tu podepsalo sedm lidí. Sedm a 21 tisíc je docela zajímavé porovnání, takže tu petici proti cenzuře je asi nutné brát vážně. V podstatě vyjadřuje úplně stejné obavy jako ty maďarské a polské dokumenty, pouze je naše exekutivní a legislativní orgány ignorují a je to pro ně zcela nezajímavé téma. Pro ně je zajímavé téma odezírat z bruselských úst co všechno chtějí sdělit, jaké pravomoci musíme odevzdat a dále odevzdávat, abychom nebyli potrestáni tím, že nám seberou tu či onu dotaci,“ myslí si Petr Žantovský.
Sám je přesvědčen o tom, že dotace je jeden z největších zločinů moderního tržního hospodářství. „Naše vláda se pere o to, abychom dostávali dotace, přitom je ale z větší části sestavena z lidí, kteří mají dost slušné zkušenosti z onoho tržního podnikání. A tak by měli vědět, že dotace jsou zlo. Pravda, v zemědělství se to připouští tak nějak tiše kvůli francouzským a španělským vinařům, polským sýrařům a našim řepkařům. Tak tu dotaci bereme, jako že to je tak správně, že to je ten důvod, proč bychom měli zůstat v Evropské unii. Já si naopak myslím, že to je jeden z důvodů, proč bychom tam neměli zůstat ani o minutu déle, než dokončím tohle povídání. Chci na tu petici upozornit a vřele doporučit každému, koho tohle téma zajímá, aby se s tím seznámil. Najde tam veškerou argumentaci, kterou jsem teď použil já. A najde tam i možnost, jak se k tomu připojit a jak získávat další informace. Je tam sděleno, že si vytvořili vlastní web, který lze navštěvovat a dovídat se z něj novinky, které v té oblasti jsou jak u nás, tak kolem nás. Vřele doporučuji návštěvu,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
