Čínská ambasáda skrytě zaplatila více než 1,2 milionu korun za konference, které na Karlově univerzitě pořádal rektor Tomáš Zima. Peníze tekly přes firmu tajemníka Česko-čínského centra Univerzity Karlovy Miloše Balabána. Navíc, za čínské peníze zjevně jezdili čeští studenti do komunistické velmoci. To vše odhalil investigativní reportér Lukáš Valášek.
„Akademici, kteří na Karlově univerzitě bádají ohledně bezpečnosti a radí státu s bezpečností, tak zároveň byli placeni z čínské ambasády,“ shrnul Valášek. A dodal, že když poprvé získal informaci o tom, že konference zaštiťuje rektor Zima na Karlově univerzitě a měla je platit čínská ambasáda, nechtěl tomu věřit. „Na těch fakturách mělo být napsáno, že je to na konferenci na Karlově univerzitě, měl jsem k tomu skeptický přístup, říkal jsem si, že není možné, aby to v této době bylo takto prosté,“ uvedl reportér.
„Celá situace se pak zkomplikovala o to, že ty faktury nebyly vystaveny přímo Karlovou univerzitou, ale nějakou společností s ručením omezení, ve které však figuruje poměrně hodně prominentních akademiků Karlovy univerzity a mezi nimi i pan Balabán,“ pokračoval dál Valášek v popisu příběhu.
Celá záležitost má podle Valáška dvě roviny. První je etická. „Tady se můžeme ptát, zda je špatně, když konferenci na Karlově univerzitě financuje čínská ambasáda,“ uvedl s tím, že až na základě této kauzy se na univerzitě rozbíhá debata, jak by měla být pravidla financování nastavena.
Ještě zásadnější je však podle Valáška rovina druhá, a sice rovina bezpečnostní. „Čínský režim je nepřátelská velmoc, to říká třeba Bezpečnostní informační služba a proto je potřeba k tomu tak přistupovat a podle toho se nějakým způsobem zařídit,“ upozorňuje Valášek.
To však, podle reportéra, si Karlova univerzita dlouhé roky vůbec neuvědomovala. Minimálně prý ví o tom, že zmíněné konference česko-čínského centra nebyly placeny poslední dva roky. Společnost, přes kterou však peníze tekly, funguje od roku 2015. „Musím říct, že do fungování tohoto systému pořád ještě úplně nevidím ani já, ani univerzita,“ podotkl Valášek, podle kterého je zatím dobré počítat s tím, že je to jakýsi minimální stav a může se zjistit, že těch finančních toků, nejen ze strany čínské ambasády, ale i dalších vlivových skupin, bylo více.
Jaké byly reakce Univerzity Karlovy poté, co tuto informaci na serveru Aktuálně.cz publikovali? „Došlo k promptní rezignaci pana Balabána, jak z funkce šéfa Česko-čínského centra Karlovy univerzity, tak i z funkce ve výzkumném středisku bezpečnostní politiky, což je dvojče s.r.o., přes které ty peníze tekly,“ přiblížil Valášek.
Rektor univerzity od té doby nasadil rétoriku, že univerzita má mnoho tisíc zaměstnanců, a nemůže ručit za všechny z nich. „Já si to ale popravdě řečeno nemyslím. Z toho, co vím, lze říct, že Balabán byl poměrně blízkým spolupracovníkem pana rektora, to nebyl žádný vzdálený zaměstnanec, o kterém nic nevěděl,“ poznamenal investigativní reportér.
Upřesnil, jaké bezpečnostních riziko v celé věci spočívá. „Těch bezpečnostních rizik je tam vlastně hned několik. To, co se nám podařilo popsat na Karlově univerzitě, jako kdyby to vypadlo z výročních zpráv některých západních tajných služeb. Nechci říkat, že Balabán musí být nutně zahraniční agent, ale ty parametry, před kterými tajné služby varují, to má,“ zdůrazňuje Valášek.
Riziko je především v tom, že Čína skrze konference mohla nějakým způsobem pod hlavičkou Karlovy univerzity ovlivňovat to, jak se o tomto komunistickém režimu v Česku mluví. Pak je tu závažné i získávání informací Číňany. Západní tajné služby dlouhodobě varují, že Čína má velký zájem o informace, které se v akademické sféře na Západě vyskytují. „Tady došlo k tomu, že výzkumníci z Karlovy univerzity, kteří prováděli výzkumy, měli přístup k tomu know-how univerzity a zároveň brali peníze prostřednictvím své firmy od čínského komunistického režimu,“ uzavřel Valášek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
