Deset senátorů zdanění peněžních náhrad odmítlo, dva zástupci vládních stran se zdrželi. Koliba prozradil, jaký má z této kauzy osobní pocit. „Při zkoumání pozadí toho všeho to bylo celé nešťastné v tom, jak se to nastavilo na začátku. Celý proces nebyl transparentní, nevědělo se pořádně, co je majetkem církví a není,“ říká Koliba, podle kterého je právě v tom začátek celého problému.
„Řešíme v podstatě pozůstatky minulosti, už to nevrátíme zpět, neodčiníme,“ míní Koliba.
Se svým názorem se připojil i Kos, který jasně uvedl, že jeho pohled na zdanění církevních restitucí je jasně negativní. Vrátil se k původnímu zákonu z roku 2012, kdy Parlament - veden snahou zmírnit některé následky některých majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem - navrhuje restituční zákon. „Musíme přihlížet k tomu, že byly vráceny nejenom majetky, ale že stát s tímto majetkem čtyřicet let hospodařil, tudíž ty náhrady celkem byly pregnantně vyčísleny,“ dodal.
Zdanění peněžních náhrad je prý jednoznačnou podmínkou KSČM pro to, aby podporovala menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. „Nevím, co vše KSČM požaduje. A rozhodně se s tím neztotožňuji. Rozsah restitucí v některých článcích, co se týče plnění pozemků, se ale dostává i před zmíněné datum 25. 2. 1948,“ poznamenal Koliba s tím, že v celkovém objemu se zdá, že jde o částku vyšší, než by odpovídalo původnímu rozsahu.
„Pokud by skutečně došlo pouze k té náhradě, tak by to zdanění nebylo opodstatněné. Pokud by se však jednalo o příjem církví nad určitý limit, tak platíme daně všichni a ze všeho,“ míní Koliba. S něčím takovým Kos nemohl souhlasit. „Tohle celé považuji za jednoznačnou záležitost. Je to odměna. KSČM udrží koalici stranám ANO a ČSSD, když ANO bude hlasovat pro zdanění církevních restitucí,“ řekl Kos.
Poté doplnil, že je zde spousta věcí, které jsou v konfliktu. „Asi ta nejzásadnější je, že bylo narušeno legitimní očekávání a navržený zákon zdanění je ústavně nekomfortní. V roce 2012 sedmnáct církví podepsalo se státem nějakou dohodu, kde bylo prostě zdanění vyloučeno. A najednou se přichází s tímto,“ kroutil Kos hlavou.
Zdůraznil, že celá věc se žene do toho, že bude podána ústavní žaloba. „To už je tu signalizováno a je to logické, zákony a smlouvy mají platit. Tady se po šesti letech vloupáváme z nějakého důvodu, který není věcně ani finančně vyčíslen, do starých smluv. Tohle nepřinese skutečně nic dobrého,“ trval si na svém senátor Kos. „Možná se udrží v této čtyřleté vládě, protože než bude výrok Ústavního soudu, asi to čtyřleté období uplyne. Ale tímto způsobem postupovat, to není dobré. Senát je pojistkou, aby účelové úpravy v zákonu nedopustil,“ připomněl Kos.
I Koliba je přesvědčen, že tato kontroverzní záležitost skončí u Ústavního soudu, už jen kvůli rozdílnému postoji Poslanecké sněmovny a Senátu. „Akorát na rozdíl od kolegy Kose si myslím, že to nemusí trvat čtyři roky, ale může to být rychlejší. Uvítal bych osobně objektivizaci Ústavního soudu,“ řekl.
Ing. Ladislav Kos
Další otázkou, která padla na stůl, byla, zda senátorům nepřijde zvláštní, že třicet let po pádu komunismu je to právě KSČM, která diktuje politiku státu směrem k církvím. To byl podle Kose jeden z hlavních důvodu na čtvrtečním Hospodářském výboru, který byl uváděn. „Tento zákon o zdanění církví je zákon, který je navržen skupinou poslanců KSČM, tedy poslanci strany, která mnoho křivd způsobila. Chtějí vytvořit křivdu další a zdanit i náhrady, které církve dostanou,“ má jasno senátor Kos.
Závěrem Koliba znovu zmínil, že by nesouhlasil se zdaněním již předaných nemovitostí, jen pokud by se skutečně jednalo a bylo prokázáno, že se jedná o určité příjmy nad rámec. „Opakuji ale, že celý proces té dohody nebyl ale zcela transparentní, což je zdroj dnešních problémů. A je nešťastné, že to otevírá právě komunistická strana,“ řekl na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
