„Vyjádřit úctu a obdiv k někomu, koho si vážíme a máme ho rádi, nebývá snadné. Málokdo se vyhne patosu a trapnosti. U Václava Havla se můžeme utěšovat, že měl přece rád to absurdní drama,“ zmínil úvodem Varyš. Připomínkové akce jsou podle něj vztažené nejen k Havlovi, ale především k současnosti. „Neboť – jak každý správný havlovec ví – Václav Havel nám chybí, a proto se máme tak špatně,“ dodal. Někteří havlovci se z úmrtí Havla podle něj dosud nevzpamatovali.
„Na druhou stranu mají štěstí. Teď, když už není mezi námi, si do něj mohou snadněji promítat všechny svoje postoje a touhy a on jim to nekazí tím, že by se třeba choval jinak nebo říkal něco jiného. Omšelá otázka, co by dnes říkal V. H., se dá docela dobře aplikovat na to, co by říkal právě tomu cirkusu, který se kolem jeho nedožitého jubilea koná, a co by si asi jako absurdní dramatik pomyslel o mýtu, v nějž se proměnil,“ reagoval Varyš. Následně se zaměřil i na pohřeb Věry Čáslavské.
„To, že patetické projevy, spojené občas s agitací za vlastní agendu, před sálem plným společenských smutečních hostů a také před kamerami České televize, pokládají mnozí za ten správný prostředek, jak někomu vyjádřit svůj obdiv a zároveň smutek, že už tu mezi námi není, je otázka vkusu. Bylo mi však Věry Čáslavské líto. Tolik ponížení domnělými poctami, že by jeden byl nejradši skončil v neoznačeném masovém hrobě,“ řekl. Obdobné pocity trapna měl prý i při pohřbu Václava Havla před pěti lety.
Nebyl podle svých slov sám a spousta těch, kteří si ho vážili a jako prvního porevolučního prezidenta i coby bojovníka proti komunismu ho ctili, rovněž kroutila hlavou.
„Dnes Havla čeká obdobně pojatá ‚narozeninová oslava‘ v Lucerně se zástupy gratulantů a série dalších doprovodných akcí,“ podotkl.
Kdo dle Varyšova názoru vnímá Havla jako symbol boje za svobodu, restauraci demokracie a vůbec počátků naší současné éry, jistě pociťuje takovou ztrátu obzvlášť bolestně. „Zejména pak v případě, že dnes trpí tzv. blbou náladou a má pocit, že je zle skoro jako za bolševika a musí přijít nějaký Havel, aby nám tu náladu zase zvedl,“ zmínil se slovy, že většina těch, kdo se na Havla dnes odvolávají, však spíše jeho odkazu škodí.
„Ať už (ne)úmyslnou dezinterpretací, vlastními projekcemi svých tužeb a potřeb, nebo prostým přeháněním při líčení Havla jako nedotknutelného ducha. Dopřejme jim jejich oslavy a doufejme v jejich vlastním zájmu, že by se na ně Havel moc nezlobil,“ uzavřel.
O byzantinském kultu Václava Havla se pak na serveru Echo24.cz rozepsal také komentátor Daniel Kaiser.
„Neuběhlo ještě pět let od jeho smrti, a už řada lidí pracuje na tom, aby se památka na Středoevropana Václava Havla proměnila v jakýsi byzantinský kult. Nemyslím tím záplavu textů v novinách a časopisech ani televizní pásma věnovaná jeho odkazu. Velkokoncert v Lucerně – proč ne. To, co by se dalo nazvat neevropskými nebo nezápadními prvky v prožívání kultu prezidenta zakladatele, probleskuje z toho, jak s faktem, že tu byl Václav Havel, a už není, zacházíme v politice," všímá si Kaiser často slýchaného povzdechu, že po Havlovi zůstává nezacelitelná díra. Podle něj jde o téměř kimirsenovský pohled na dějiny.
Hrozivým zvykem je dle jeho názoru také zneužívání památky mrtvého v aktuálních politických sporech. „Definičním znakem českých debat o světě v posledním roce jsou migrační krize, brexit, Rusko. Organizátoři středečního pietního setkání na Václavském náměstí kladou Havlovu památku do souvislosti, ve svém provolání tvrdí, že český veřejný prostor se plní strachem a nenávistí," poznamenává Kaiser s otázkou, zda všichni, kdo mají Havla v úctě, musí vyznávat Junckera a podobné technokraty.
„Jistěže Havel na konci svého života, ale už i v poslední třetině své prezidentské kariéry (řekněme od roku 2000), kdy se evropský klub viditelně vydal směrem, který nás do současné krize vede, viděl EU nekriticky. Ale kde berou svolavatelé demonstrace jistotu, že by Havel, dokud byl mladší a mozkově pružnější, jsoucí podobu evropské integrace naopak nekritizoval? Po většinu jeho dospělého života patřila k jeho konstantním motivům právě kritika technokratické organizace neprůhledného molochu," uzavřel Kaiser.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
