Adam Blišťan uvedl další díl podcastu 37P. Jeho hostem byl redaktor Seznam Zpráv a moderátor pořadu 5:59 Martin Jonáš. Tématem rozhovoru se stalo současné Německo. „Německo má od května minulého roku nového kancléře Friedricha Merze. Jak se za necelý rok ve funkci osvědčil?“ zeptal se moderátor.
Host mínil, že podle německých občanů se Merz příliš neosvědčil. Je zajímavé, že Češi o Merzovi vědí poměrně málo – často sledují s větším zájmem francouzskou politiku a Emmanuela Macrona, přestože Německo je náš bezprostřední soused, který zásadně ovlivňuje naše životy.
„Pokud se Friedrich Merz podívá na průzkumy veřejného mínění, musí pociťovat hořkost. Jeho výsledky jsou historicky jedněmi z nejhorších – až 71 % Němců vyjadřuje nespokojenost se současnou vládou. Německo směřuje do politické pasti. Merzovo kancléřství představuje pravděpodobně poslední možnost, jak udržet tradiční politické uspořádání fungující od roku 1949. Tento konsenzus je ohrožen růstem AfD, která si fungování země i Evropy představuje zásadně odlišně. Jako Češi bychom se měli intenzivně ptát, co budeme dělat, pokud se tento stabilní systém v Německu zhroutí,“ řekl Jonáš.
Vyjádřil se i k otázce, proč je kancléř nepopulární. „Zčásti si za to Friedrich Merz může sám. Je to politik, který nikdy nevzbuzoval velké sympatie. Je velmi bohatý, úspěšný v byznysu a na dovolené létá vlastním letadlem. V politice navíc dlouho zažíval porážky – nejprve ho Angela Merkelová na mnoho let ‚vyautovala‘ do byznysu, kde se mu tolik dařilo, později neuspěl v souboji o vedení CDU s Arminem Laschetem,“ přiblížil novinář.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Dalším Merzovým problémem je jeho prostořekost. Pochází z regionu Sauerland, pro jehož obyvatele je podle předsudků typické „žvanění“. Často má tendenci říci něco nevhodného, z čehož se pak složitě dostává. Hlavní příčiny nespokojenosti však leží jinde a Merz je pouze zdědil.
Německé hospodářství se pohybuje kolem nuly. Chybí jasná vize, jak se posunout od tradičního „obrábění kovů“ k moderní informační ekonomice. Dalším problémem je migrace a integrace. „To je problém, který Merz nevytvořil, ale nedaří se mu jej účinně řešit. Tento doběh bude srážet jakoukoli německou vládu i v budoucnu,“ soudí Jonáš.
Merz má navíc dle Jonáše „svázané ruce“. Kvůli růstu údajných extremistů na okrajích spektra – AfD na jedné straně, postkomunisté na druhé – musela jeho pravicová CDU vytvořit koalici s ideovými odpůrci – sociálními demokraty. Výsledkem jsou nekonečné koaliční hádky a kompromisy, které působí nedůstojně.
Merkelová Německo nepřipravila na výzvy 21. století
Jonáš hovořil také o dědictví Angely Merkelové v současném Německu. „Němci v tomhle ohledu podléhají schizofrenii. Na jednu stranu pociťují nostalgii po období stability a hospodářského růstu, na stranu druhou Merkelovou kritizují za to, že zemi nepřipravila na výzvy 21. století. Její hlavní hříchy se projevily v ekonomice, migraci a vztahu k Rusku. Dnes, když se Merkelová pokusí poradit, její vlastní strana ji okázale ignoruje. Kritici jí vyčítají, že obětovala nezbytné reformy vlastní politické odvaze, jen aby se udržela u moci,“ sdělil Jonáš.
Fotogalerie: - Merkelová v Bavorsku
Vyjádřil se i k roli Německa v Evropě a k otázce armády. „Zatímco Olaf Scholz byl do vůdčí role v Evropě spíše dotlačen okolnostmi, především ruskou invazí, Friedrich Merz o ni od začátku aktivně usiluje. Prohlašuje, že Evropa se musí dokázat bránit i bez pomoci USA. Rusko označuje za přímého nepřítele, který proti Německu vede hybridní válku,“ uvedl novinář.
Velkým otazníkem zůstává stav německé armády – Bundeswehru. Když Merkelová končila, armáda nebyla schopna bránit vlastní území. Merz sice do obrany pumpuje obrovské peníze, ale naráží na byrokratický šiml a nepružnost. Zatímco by zbrojovky měly jet na tři směny, realita je kvůli administrativním překážkám mnohem pomalejší.
Vzhlížení k nacistické minulosti
Někteří členové AfD hovoří o prolomení Benešových dekretů. Vzestup AfD už není jen východoněmeckým fenoménem, ale i západoněmeckým. „Rozdíly mezi východem a západem jsou však stále markantní. Zatímco na západě lidé věří v systém, na východě cítí k demokracii odpor a chtějí ji zlikvidovat. V Sasku-Anhaltsku má AfD v průzkumech kolem 40 % a reálně hrozí, že získá absolutní většinu,“ předpovídá Jonáš.
Fotogalerie: - Kříže před německou ambasádou
Pokud by AfD ovládla některou spolkovou zemi, nastal by paradox. Stranu, kterou tajné služby označují za extremistickou, by řídili politici, kteří mají boj proti extremismu v dané zemi vést. Ovlivnili by školství i mediální politiku.
„Navíc AfD otevřeně pomrkává na nacistickou minulost. Pokřiky jako ‚Sieg Mund‘ v narážce na kandidáta jménem Siegmund nebo slovní hříčky odkazující na zakázaná hesla jednotek SA jsou jasným signálem pro ‚hnědou žumpu‘ voličů. Pro Českou republiku je však největší hrozbou jejich požadavek na vystoupení ze Schengenu a zlikvidování Evropské unie v její současné podobě. Fungování české ekonomiky bez volného pohybu zboží a osob by bylo pro naši zemi zdrcující,“ obává se novinář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Obáváte se vzestupu AfD v Německu a prolomení Benešových dekretů?
