Nejprve vysvětlil, že účelem cesty prezidenta po Střední Asii bylo hledání alternativních trhů. Například s Tádžikistánem, který Zeman v minulých dnech navštívil, čeští podnikatelé dosud prakticky neobchodovali. Důvodem bylo to, že pojišťovna EGAP odmítala investice v Tádžikistánu pojišťovat kvůli nevyřešeným dluhům. Podle Kmoníčka se ale dluhy Tádžikistánu vůči ČR podařilo odblokovat, první splátka dluhu přišla dva dny před prezidentovým příletem do této země.

Jestli přijede Putin, bude jasné až tři týdny před akcí

Řeč přišla i na téma, které před několika dny vzbudilo v českých médiích rozruch, totiž oslavy 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Podle Kmoníčka už potvrdilo svoji účast „devět nebo deset předsedů evropských parlamentů“. Protože pořadatelem akce je Evropský židovský kongres, informace o účasti čelných politiků dostává prezidentská kancelář právě od něj. Moderátorka se nemohla nezeptat na to, zda skutečně na akci přijede i ruský prezident Vladimir Putin. Právě jeho pozvání ze strany českého prezidenta se stalo terčem kritiky českého mediálního mainstreamu. Hrad se bránil tím, že pozval hlavy států všech čtyř vítězných mocností. Podle Kmoníčka se zřejmě Putin rozhodne, zda se akce zúčastní, teprve poté, kdy bude jasno, kolik prezidentů na ni přijede. „Podobné to je u americké strany. U větších států je to vždy otázka posledních tří týdnů před akcí, než se rozhodnou,“ vysvětlil Kmoníček.

Finlandizace je když...

Vysvětloval také to, co vlastně znamená finlandizace, o které tento týden Miloš Zeman hovořil jako o vhodné alternativě dalšího směřování Ukrajiny. „Pokud by se vydala cestou finlandizace, musela by zhodnotit, zda je pro ni výhodnější prodat přihlášku do NATO a čekat x let na členství a celá léta čelit nepřátelským krokům Ruska, které by jistě následovaly. Nebo si podržet ruské trhy,“ vysvětlil. Naznačil také, že pro vstup do NATO nemá Ukrajina dost peněz, které by potřebovala na nezbytnou modernizaci své armády.