Marrakéšská deklarace obsahuje jednotlivé cíle a také akce, kterými se má těchto cílů dosáhnout. Kupříkladu pátý cíl deklarace hovoří o „Podpoře opatření zaměřených na posílení ochrany uprchlíků a násilně vysídlených osob“. Šestý cíl zase o „podpoře integrace uprchlíků a násilně vysídlených osob do hostitelských komunit“. Jedna z akcí, která má tento cíl podpořit, je „podpora této integrace pomocí vytvoření kampaní na zlepšení povědomí o situaci. Část kampaně bude zamířena na hostitelské komunity a část na uprchlíky a žadatele o azyl. Kampaň bude pokrývat jejich práva a povinnosti na území hostitelských zemí,“ píše se v dokumentu.

Nejvýbušnější je ale nejspíše takzvaný třetí cíl, kterým je „podpora pravidelné migrace a mobility, především mladých lidí a žen, mezi Evropou a severní, východní a centrální Afrikou, i napříč těmito regiony“.

V deklaraci se mluví o prevenci a boji proti nelegální migraci a pašování lidí. Ovšem bez přijetí konkrétních závazků nebo opatření proti těmto jevům. Naopak na celkem šesti z osmi stran textu je vyjadřována podpora legální migraci z Afriky do Evropy. Podle politického prohlášení účastníci konference dokonce považují migraci za jeden ze zdrojů ekonomického rozvoje a růstu. Jediným evropským účastníkem konference, který odmítl podepsat, bylo Maďarsko, které zastupoval ministr zahraničních věcí Peter Szijjártó.