Umělec Milan Knížák krátce po skončení 76. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně připomněl zásadní rozdíl v historickém kontextu. „Při diskuzi o smyslu Sudetoněmeckého sjezdu v Brně, kde znělo slovo ‚smíření‘ ve všech pádech, nezazněla jedna důležitá věc. Při debatách o odsunutí Němců, které bylo důsledkem jednání vítězných mocností, se zapomíná na to, že odsun sudetských Němců zneužila řada kriminálních jedinců, kteří jsou obsaženi v každé společnosti, kdežto příkoří, které Němci nám i dalším národům způsobili, bylo oficiální politikou Německa, se kterou se smířila naprostá většina německého národa. R. Heydrich mluvil o Češích jako o verbeži, která může maximálně sloužit. Toto plánovité, plošné ničení naší identity se nedá srovnávat s kriminálními excesy Čechů při odsunu německých obyvatel,“ připomněl Knížák.
Parafrázoval známý výrok prominentního nacisty a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který pronesl v Černínském paláci. Mluvil o tom, že „Čech v tomto prostoru nemá koneckonců co pohledávat“. O Češích také řekl, že jsou „smějící se bestie“. Nacistická rétorika byla silně dehonestující.
O poválečných událostech nelze mluvit bez kontextu šesti let nacistické okupace
Ačkoli akce, která se konala ve dnech 22. až 25. května v rámci festivalu Meeting Brno, již skončila, její ohlasy stále rezonují českou veřejností a politickým děním. První sjezd landsmanšaftu na českém území v historii vyvolal masivní protesty, politické střety a debaty o interpretaci druhé světové války, Benešových dekretech i povaze česko-německého smíření.
Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu
Organizátoři z Meeting Brno prezentovali sjezd jako příležitost k dialogu a setkávání. Akci zaštítil prezident Petr Pavel, přivítali ji jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Účastníci kladli důraz na společnou historii, kulturu a budoucí partnerství. Na programu byly pietní akty, sousedské slavnosti i diskuse.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Odpůrci však akci označili za provokaci a nepřípustný pokus o revizi dějin. Tisíce lidí protestovaly na brněnských náměstích, u výstaviště i při pietách.
Demonstrace doprovázely emotivní projevy, transparenty připomínající nacistické zločiny. Občas docházelo i k menším potyčkám.
Kritici, mezi nimiž byli politici napříč spektrem, včetně zástupců SPD, ANO či KSČM, poukazovali na masivní podporu nacismu mezi sudetskými Němci před Mnichovem i během protektorátu.
Fotogalerie: - Brňáci proti landsmanšaftu
Historik Vojtěch Šustek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz připomněl konkrétní role sudetských Němců v represivním aparátu – od gestapa přes udavačství až po vysoké funkce v okupační správě. Zdůraznil, že mnozí z nich dokonale ovládali češtinu a aktivně se podíleli na perzekuci Čechů. Podle něj nelze o poválečných událostech mluvit bez kontextu šesti let nacistické okupace.
Sjezd v Brně otevřel staré rány
Sjezd znovu otevřel citlivá témata Benešových dekretů a majetkových otázek. Zatímco jedna strana hovoří o nutnosti reflexe a smíření, druhá varuje před bagatelizací českých obětí a považuje landsmanšaft za organizaci s revizionistickými tendencemi. poll title="Anketa:" id="3679" /}
Podle předsedy strany PRO a poslance za SPD Jindřicha Rajchla poválečné excesy při odsunu nezavinili Češi, ale nacisté, kteří nás šest let okupovali. Sudetské Němce v této souvislosti označil za pachatele, nikoliv oběti. Politik zdůraznil, že lidé v ČR nemají problém s Němci jako takovými, ale s politickou organizací Sudetoněmecký landsmanšaft, která podle něj dlouhodobě podrývá Benešovy dekrety a útočí na českou suverenitu. Hlavním cílem této organizace je podle jeho slov „společně s Lichtenštejny prolomit Benešovy dekrety a zrevidovat majetkové právní uspořádání po druhé světové válce“.
JUDr. Jindřich Rajchl
„V Polsku by si to nedovolili, tam bylo odsunuto osm milionů Němců. Poláci dostali po válce obrovský kus území. Nikdo z Němců by si nedovolil říct, že udělají sjezd v Polsku. Poláci by je hnali klacky,“ řekl na protestní akci v Brně.
„Leckdo argumentuje tím, že dnešní generace se narodila až po válce a že ji nelze vinit z toho, co se odehrálo v roce 1938. To je samozřejmě pravda. Já respektuji, že nikdo nemůže za svůj rodokmen. Na druhé straně, kdyby chtěli pánové Bernd Posselt a spol. být tím, co o sobě prohlašují, tak by museli dělat něco úplně jiného. Museli by zaprvé jít do spolkového kancléřství, zabušit na vrata a říct: ‚Zaplaťte konečně Čechům ty reparace.‘ To nikdy neudělali a neudělají. Zadruhé by nesvolávali sjezdy v Brně, ale pozvali by nás třeba do Mnichova. A tam bychom velmi seriózně rozebírali, jak je možné, že skupina zfanatizovaných Němců v pohraničí u nás dokázala sehrát tak efektivní roli páté kolony pro krok, který byl startem druhé světové války. Němečtí generálové ve dnech Mnichova si vůbec nebyli jisti, jestli na to mohou jít silou. Jsou o tom záznamy,“ sdělil v Rozhovorech PL komunista Josef Skála.
Poslanecká sněmovna v předstihu přijala usnesení proti konání sjezdu v Česku. „Akce se neměla odehrát na území ČR. My jsme s Německem dávno smířeni, podepsali jsme deklaraci v roce 1997, uznali jsme, že během odsunu bylo spácháno hodně nespravedlností. Sjezd v Brně otevřel staré rány. Připomenu nabarvení rukou prvorepublikového prezidenta Edvarda Beneše na rudo. Nesouhlasím s konáním sjezdu v Brně, mém rodném městě. Dotýká se mě to osobně. Rozjitřilo to staré rány. Nepotřebujeme smíření, protože jsme dávno smířeni,“ vyjádřila se ministryně Alena Schillerová (ANO).
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Týden po skončení sjezdu je zřejmé, že událost nerozvířila vody jen na několik dní. Nadále rozděluje veřejnost, oživuje historické trauma a vyvolává otázky, zda a za jakých podmínek může probíhat česko-německý dialog bez vzájemného respektu k bolestným kapitolám minulosti.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Milanem Knížákem, že poválečné excesy Čechů nelze srovnávat s oficiální politikou nacistického Německa?
