Umělec Milan Knížák krátce po skončení 76. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně připomněl zásadní rozdíl v historickém kontextu. „Při diskuzi o smyslu Sudetoněmeckého sjezdu v Brně, kde znělo slovo ‚smíření‘ ve všech pádech, nezazněla jedna důležitá věc. Při debatách o odsunutí Němců, které bylo důsledkem jednání vítězných mocností, se zapomíná na to, že odsun sudetských Němců zneužila řada kriminálních jedinců, kteří jsou obsaženi v každé společnosti, kdežto příkoří, které Němci nám i dalším národům způsobili, bylo oficiální politikou Německa, se kterou se smířila naprostá většina německého národa. R. Heydrich mluvil o Češích jako o verbeži, která může maximálně sloužit. Toto plánovité, plošné ničení naší identity se nedá srovnávat s kriminálními excesy Čechů při odsunu německých obyvatel,“ připomněl Knížák.

Parafrázoval známý výrok prominentního nacisty a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který pronesl v Černínském paláci. Mluvil o tom, že „Čech v tomto prostoru nemá koneckonců co pohledávat“. O Češích také řekl, že jsou „smějící se bestie“. Nacistická rétorika byla silně dehonestující.

O poválečných událostech nelze mluvit bez kontextu šesti let nacistické okupace

Ačkoli akce, která se konala ve dnech 22. až 25. května v rámci festivalu Meeting Brno, již skončila, její ohlasy stále rezonují českou veřejností a politickým děním. První sjezd landsmanšaftu na českém území v historii vyvolal masivní protesty, politické střety a debaty o interpretaci druhé světové války, Benešových dekretech i povaze česko-německého smíření.