Ještě před tradiční tři témata přehledu mediálních zajímavostí se tentokrát musí vejít krátká a trapná zmínka o České televizi. „Všichni, kdo sledují folkovou hudbu, vědí, že ve čtvrtek zemřel kontrabasista a zpěvák Spirituál kvintetu Dušan Vančura. Z obavy před nákazou koronavirem nenavštívil lékaře se zánětem zubu, ale ten mu způsobil sepsí organismu, na niž zemřel. Na české scéně působil šedesát let, členem Spirituál kvintetu byl přes padesát let. Ať si o tom každý dle svého vkusu myslí, co chce, tato skupina nesporně byla velkým fenoménem od šedesátých let. Je tedy správné, že média připomínají odkaz tohoto velmi významného člena skupiny, protože posledních padesát let byl častým, ne-li nejčastějším autorem textů písniček, což byly předělané spirituály, barokní písně a další,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
U mnoha písniček Spirituál kvintetu jsme v kolonce text našli jméno Dušana Vančury. „Jeho textaření bylo velmi osobité, hodně vycházelo z originálu a přitom nic neztrácelo z českého koloritu a jazyka. Byl prostě nezaměnitelným a významným spolutvůrcem písniček kapely. Nemluvil bych o tom, protože to sem úplně nepatří, kdybych krátce po sobě nezhlédl dva pořady. Jednak České televize, jednak TV Noe a stačil jsem zaznamenat podstatný rozdíl. TV Noe odvysílala pořad, který natočila v cyklu Cvrlikání letos v únoru ještě s účastí Dušana Vančury, a tudíž zahrnoval kapelu i vzpomínání členů v nejaktuálnějším stavu. Zato ČT art – naše slavná veřejnoprávní a námi všemi bohatě placená televize – se zmohla na to, že hrábla do archívu ještě Československé televize a vytáhla dokument z roku 1990 v režii Viktora Polesného a jen tak ho do vysílání frkla za film o Cézannovi,“ žasne mediální analytik.
Místo střihového dokumentu jen trapná a nedůstojná ČT
To považuje za hrubou urážku nejen Spirituál kvintetu a jeho významného člena, ale ještě víc koncesionářů, kteří si platí Českou televizi kvůli něčemu jinému, než aby jim poskytovala „sto let staré“ reprízy. „To je opravdu velký trapas. Hlavně proto, že je zřejmé, že Česká televize má mimo jiné nabitý archív podstatně aktuálnějšími koncerty Spirituál kvintetu. Vždyť slavil každé své výročí, to všechno se natáčelo, stejně jako koncerty v Lucerně a jinde. Bylo by tedy velmi jednoduché připravit střihový dokument z různých období kapely. Jako dramaturg tohoto nápadu bych si to velmi užíval, protože takový průřezový pohled na kapelu by měl smysl. A ne, že si sedne deset lidí kolem stolu v zahradní hospodě a vzpomínají na to, jak bylo krásně. Mně to přišlo velmi trapné a velmi nedůstojné České televize. Je to jen další opravdu velký černý puntík na renomé této instituce,“ tvrdí Petr Žantovský.
Po trapasu České televize přechází k tomu, co koluje na internetu, kdepak je Člověk v tísni, kde jsou neziskovky, kde je Milion chvilek, když je země v problému. „Kdepak jsou zalezlí, aby jim náhodou koronavirus nepřefoukl kolem jejich nevládního, avšak z veřejných peněz bohatě financovaného nosu? Žádná odpověď nepřišla. Až v úterý uveřejnili na Seznamu textovou podobu dokumentu o tom, jak někteří lidé prožívají toto nesnadné období. Josef Klíma v něm sleduje šéfa domova seniorů, profesora Pirka a také Mikuláše Mináře.
Musím říct, že jsem se chvilku smál, ale pak mě přeběhl mráz po zádech. To nevymyslíte. Cituji: ‚V době koronavirové pandemie musel předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář přerušit protivládní akce. Stáhl se na samotu, kde si procházkami po lesích čistí hlavu a přemýšlí, jak by se svým hnutím mohl v době krize přiložit ruku k dílu a pomáhat lidem v nouzi‘. Lidé jsou už víc než měsíc v nouzi a pan Minář si teď čistí hlavu a přemýšlí, jak by přiložil ruku k dílu,“ kroutí mediální odborník nevěřícně hlavou.
Fotogalerie: - Pětadvacítka
Chvilkaři by mohli pomoci zemědělství, ale práce jim asi nevoní
Nad takovým tlacháním hlavního chvilkaře se pořádně zasmál. „Pak nám vysvětluje, že otevřel nějaký internetový portál, kde se zřejmě vyměňují roušky za dezinfekci nebo něco podobného. To zvládne dobrovolník u počítače v obýváku a nepotřebuje na to milionové sumy, které protékají Milionem chvilek. Je to spíš autoironický sebevýsměch, co v dokumentu předvádí Minář jako zcela vážnou a důležitou aktivitu. Přitom to je aktivita zcela k ničemu. Kdyby lidé, co jsou navázáni na Milion chvilek, zašli za ministrem zemědělství a řekli, že se hlásí na zemědělské práce, protože ubývá sezonních pracovníků, když odjeli Ukrajinci a jiní, tak to bych smekl a možná bych si pana Mináře začal i vážit, protože bych pochopil, že mu je jasné, co vlastně teď nastane. Až se pandemie přežene, tak se bude muset velice intenzívně začít myslet na obnovu země,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Obnova země začíná i končí zemědělstvím a potravinářským průmyslem. „Viděl jsem krásný vtip, který koluje po internetu: ‚Člověče, slyšel jsem, že bude taková nouze, že budeme muset i lovit‘. Odpověď zní: ‚Ale když já nevím, kde taková pizza žije‘. To je představa mnohých lidí, že potravinářský průmysl je zajít si do Lidlu a koupit si pizzu. Tak to samozřejmě není. Faktem je, že naše zemědělství je šíleným způsobem zdevastované už od času ministra Luxe, dej mu pánbůh lehké spočinutí, ale ještě stále je co zachraňovat. Kdyby se tyhle dle mého zbytečné politické neziskovky začaly zabývat něčím pořádným, tak by si jich lidé začali vážit. To ale nehrozí, protože Minář vzápětí zdůrazňuje: ‚Ani v této době není možné polevit v důsledném sledování veškerých kroků vlády. Musíme mít pořád kritické oko, jestli se někde v pozadí neděje něco nekalého‘. Tak Minář nám sděluje, že nebude dělat nic kromě nějakého internetového portálu, ale navíc se vžívá do role nějaké tajné policie,“ podotýká mediální analytik.
Slídící Minář je nejtragičtější postavou dnešní doby
Přemýšlí, koho bude Minář se svou partičkou sledovat, kdo jim k tomu dal mandát, koho chtějí sledovat, koho chtějí kritizovat a koho chtějí kaceřovat. „Už jsme se tu zabývali tím, jak tyhle chvilkaře zneužívají politici, ať už je to Kalousek, piráti nebo kdokoli jiný. Ale tenhle samozvanec, který někde získal balík peněz na to, aby dvakrát sezval lidi na Letnou a párkrát na pražská náměstí a tam s nimi za krásného počasí pokecal, popil nějaké pivo, zazpíval si nějakou písničku a šlo se domů, se jenom zúčastnil toho, čemu se říká vytváření rozdělené společnosti. Rozdělil ji zase ještě o kus víc, protože dal určitému typu lidí téma do úst, vložil jim tam nějaká hesla a dostal je do davu, kde se přestává přemýšlet. Opravdu přemýšlet o tom, co ta země potřebuje a nepotřebuje. Pro mě je to nejtragičtější postava dnešní doby a opravdu se těším na okamžik, až to praskne, kdo ho platí, kdo ho angažoval a o co celé téhle aktivitě jde. Protože ono dřív či později praskne vždycky všechno,“ domnívá se Petr Žantovský.
O nominaci do dnešního přehledu si článkem s titulkem „Přes 300 právníků apeluje na ombudsmana, aby se přestal řídit dojmy“ řekla Ivana Svobodová. „To je moje ‚oblíbená‘ redaktorka z Respektu. Obsahem je, že nějaký tým právníků i studentů práva sepsal výzvu ombudsmanovi Křečkovi, jemuž vytýkají, jak se zachoval ve věci zákazu přítomnosti otců u porodu partnerek v době pandemie, což platilo do čtvrtka. Pan Křeček se k tomu vyjádřil tak, že je to v pořádku a šetřit to nebude, protože ‚v mimořádné době se dějí mimořádná opatření‘. Já bych tu větu podepsal a myslím, že by ji podepsal každý odpovědný otec, protože každá další hlava při porodu zvyšuje riziko nákazy. Představte si, kdyby se v porodnici v pražském Podolí objevil koronavirus na novorozeneckém oddělení, co by to bylo za řev. A řvala by stejná paní Svobodová a stejní právníci a stejní petenti, jak je možné, že oni – mínili by vládu, Křečka a další – dopustili pandemii mezi novorozenci,“ míní mediální odborník.
Křečkovi vyčítají to, co dělala anarchistka a maoistka Šabatová
Připadá mu to podobné jako s Mikulášem Minářem. „Kritizovat, kaceřovat, odsuzovat, to umí každá trubka. Ale něco dělat, vymýšlet opatření v takové rychlosti, v takovém sledu a tak, aby se odvrátily nejhorší škody, je něco jiného. To už několik týdnů dělá vláda a já jí to vůbec nezávidím. Je to neuvěřitelně náročné, nepředstavitelné, protože jsme nikdy nic takového nezažili. Babišova vláda je první, která se něčím takovým musí zabývat. A tudíž musí nutně občas dělat chyby, musí improvizovat, musí být průzkumníkem slepých cest prostě proto, že žádné zkušenosti nejsou. A jestli se nějaké dříve i mnou velmi respektované právnické osobnosti, třeba ústavní právník Jan Kysela, kterého jsem míval pro jeho rozumné názory velmi v úctě, podepisuje pod v podstatě politický výkřik proti ombudsmanovi Křečkovi, proti němuž byla namířena jedna z demonstrací pana Mináře a jeho Milionu chvilek, tak se dostávají na úroveň pana Mináře a Milionu chvilek,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Fotogalerie: - Kladno, Lidice, vlasovci
Navíc to už pak není ústavní právník, ale aktivista, který vykřikuje, protože se mu nelíbí, kdo je ve funkci ombudsmana. „Když pominu, že funkce ombudsmana je umělá a zbytečná, o čemž jsem přesvědčen, tak připomenu nedávnou dobu, kdy v čele úřadu stála paní Šabatová. Ta přesně odpovídala tomu, co petenti vyčítají panu Křečkovi. A sice to, že – cituji – ‚využívá autority své funkce zejména k tomu, aby šířil své osobní dojmy týkající se práv jednotlivců a povahy činnosti ombudsmana‘. Přesně to dělala přece Šabatová, nic jiného. Celou dobu, co byla ombudsmankou, předváděla, jak si ona, anarchistka, komunistka a maoistka ze šedesátých a sedmdesátých let, manželka Petra Uhla, představuje smysl funkce veřejného ochránce práv. Vzpomeňme kauzu somálské dívky s šátkem. To byl typický příklad toho, co by ombudsman vůbec neměl řešit, protože tam se zcela jasně narazilo na platné předpisy, na platný právní rámec, a ten je nad ombudsmanem,“ vysvětluje mediální analytik.
Vandal Kolář odstranil sochu velkodůstojníka Řádu čestné legie
Veřejný ochránce práv nemůže a nesmí vykládat právo, to mu nenáleží. „Ombudsman se má zastávat lidských práv, když jsou pošlapávána. To v dané kauze v žádném případě nenastalo. A případů, kdy si takhle počínala, by se dalo vyjmenovat mnohem víc. Jestli teď nějací právníci – rovná se aktivisté – kritizují ombudsmana Křečka, tak se tážu, kde byli, když na úřadu ombudsmana řádila Šabatová. Kde byla jejich rozhořčená vyjádření a jejich právní napomínání za to, co má a co nemá dělat veřejný ochránce práv? No samozřejmě nikde, protože byli konformní s tím, že tam sedí levicová Šabatová, a ne racionální Křeček. Je to zase jen třídní boj, protože Stanislav Křeček je znám tím, že je spjatý s prezidentem, a tihle aktivisté se všichni vymezují proti prezidentovi. Takhle jednoduché to je. A může to mít opravdu neblahé následky,“ obává se Petr Žantovský.
Na závěr si nechal důležitý fakt, který se opomíjí v diskusi o maršálu Koněvovi a jeho zásluhách či chybách během druhé světové války či po ní. „To, že má dvě desítky medailí a řádů udělených jeho vlastí, Sovětským svazem, je pochopitelné, byl to jeden z hlavních velitelů armády v období Velké vlastenecké války, jak tu válku nazývají. Vnímají ji jako boj za osvobození a za svobodu. Ale kromě spousty vyznamenání doma a v zemích východního bloku dostal řády i jinde. Například ve Francii byl maršál Koněv, jehož sochu si dovolil naprosto vandalsky odstranit syn exdiplomata Koláře v roli starosty Prahy 6 za TOP 09, velkodůstojníkem Řádu čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. To bylo založeno už roku 1802 a uděluje se jednotlivcům nebo organizacím za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii,“ prozrazuje mediální odborník.
Maršála Koněva vyznamenali třikrát Poláci a dvakrát Britové
Ve Francii dostal maršál Koněv ještě Válečný kříž, který je vyznamenáním Francouzské republiky zavedeným 2. dubna 1915 za boj s nepřítelem a uděluje se francouzským a spojeneckým vojákům. „Tak to je Francie. Dále, světe, div se, velký nepřítel všeho sovětského a ruského, Polsko, poctilo Koněva hned třemi nejvyššími řády. Jednak Řádem grunwaldského kříže 1. stupně, což je polské vojenské vyznamenání založené v listopadu 1943 během druhé světové války odbojovou organizací Lidová garda. Udílel se za statečnost a zásluhy v boji s nacistickým Německem. Dále dostal velkokříž Řádu Virtuti Militari, což je nejvyšší polské vojenské vyznamenání udělované od roku 1792. A dále velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska, což je druhý nejvyšší polský občanský řád, který je udělován za obecné zásluhy o Polskou republiku,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovký.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Poslední uvedený řád byl založen 4. února 1921 a v roce 1925 jím byl dekorován Edvard Beneš a v roce 1947 Jan Masaryk. „Mám tedy chápat to, že Beneš, Masaryk a Koněv jsou všechno stejní zločinci, když nosí stejný řád Polské republiky? Pan starosta Kolář se k tomu samozřejmě nevyjádří, protože o tom nic neví, a pokud náhodou ano, tak ho to nezajímá. A ještě dva státy, které jsou neméně důležité a zajímavé jako ty jmenované. Spojené království ho ocenilo čestným titulem rytíř – komandér Řádu lázně. Ten řád vznikl v roce 1399, zanikl v roce 1661, obnoven byl králem Jiřím I. v roce 1725. Vstup do řádu byl spjat s obřadnou lázní, mělo to svůj rituální význam. Je to jedno z nejvyšších britských vyznamenání. Také obdržel britský Vojenský kříž. Původně ho dostávali jen občané Británie a Commonwealthu, později také příslušníci spojeneckých sil jako uznání činů příkladné statečnosti během aktivních operací proti nepříteli,“ popisuje mediální analytik.
Starosto šestky: Lízat paty generálu Pavlovi, nebo zbořit jeho sochu
Na závěr si nechal USA, které maršálu Koněvovi udělily vyznamenání komandér Záslužné legie. „Uděluje ho Ministerstvo armády, námořnictva, letectva a vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických za zvláštně záslužné plnění výjimečných úkolů a jejich mimořádné výsledky. Stejné vyznamenání nosí na své hrudi také jistý Petr Pavel, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou vojenského výboru NATO. Znamená to, že Petr Pavel a Koněv jedno jsou? Jsou to stejní zločinci? Kdyby někoho napadlo postavit sochu Pavlovi, vytáhne starosta z Dejvic s houfnicemi na sochu Petra Pavla, nebo mu bude lízat paty, kdyby se Petr Pavel náhodou stal prezidentem této země? Co myslíte, jaká odpověď je pravděpodobnější?“ ptá se Petr Žantovský. Věc je o to pikantnější, že starosta Prahy 6 Ondřej Kolář odstranil sochu držitele vyznamenání komandér Záslužné legie, zatímco držitele téhož vyznamenání USA generála Petra Pavla si vodí po besedách jako prezidentského kandidáta starostův taťka Petr Kolář, když v předchozí volbě jako poradce Jiřího Drahoše propadl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
