V současné době, poznamenané signifikantním nárůstem počtu pozitivně testovaných, se skloňuje jméno jedné země, která se nyní retrospektivně stává idolem některých kritiků vládních opatření. Touto zemí je Švédsko.
Jako pozitivní příklad ho dal zpěvák Janek Ledecký. „Bingo, je to Švédsko. Švédsko, které nesáhlo k žádným drastickým opatřením,“ označil skandinávskou zemi, která dle něho jen vyzvala své občany, aby k sobě byli ohleduplní, aby nemocní zůstali doma, a pokud musí ven, aby nosili roušku. „Není tohle ten recept?“ ptal se.
I Bára Basiková tuto skandinávskou zemi zmínila ve svém výlevu. „Proč jsme se ke kovidové situaci nepostavili jako Švédsko, které už to má za sebou a dávno je dál?“
Dále má Švédsko dle Bečky uzavřené hranice pro občany mimo EU s relativně rozumnými výjimkami nepřetržitě od 19. března, platí zákaz návštěv v domovech důchodců od 1. dubna (měl by skončit 1. října) a nákup léků je omezen na tříměsíční potřebu taktéž od 1. dubna. Jinými slovy, i Švédsko má výrazné restrikce na život.
„Tvrdý lockdown tam nikdy nebyl. Doporučení omezit i vnitrostátní cestování ale platilo od 18. března do 13. června, vyvolalo až 90% pokles v cestách. Doporučení lidem nad 70 vyhýbat se jakýmkoliv kontaktům platí od 16. března. Doporučení přejít od středních škol výš na dálkové vzdělávání (a zrušení národního testování) platilo od 16. března do 15. června," upozorňuje Bečka.
Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT
Dodává, že strategii má ve Švédsku v rukou Úřad veřejného zdraví, kterému věří dvě třetiny Švédů. „Vláda se podle všeho nesnažila se svými občany vyjebat, všechny opatření relativně brzo převedla standardní cestou zákonů. Zavedla kurzarbeit, převzala platbu nemocenských, kde zrušila karenční dobu a umožnila ji čerpat až 14 dní bez potvrzení lékaře,“ dodal. Že Švédsko neduplo na jaře na brzdu si nakonec vyžádalo 5,5 tisíce mrtvých. „To, že jsou na tom teďka líp, je výsledek toho, že dlouhodobě drží poměrně ostrý režim. Opatřeními se ovlivňuje změna tempa nárůstu, ne tempo samotné,“ tvrdí Bečka.
„O konzistenci a udržitelnosti režimu mluví od začátku, ne o promořenosti. Tegnell (hlavní epidemiolog – pozn. red.) sice občas něco o ‚herd immunity (skupinová imunita – pozn. red.)‘ pustí, konsensus i ve Švédsku samotným ale podle všeho je, že to je blbost a podle jejich populačních studií je jejich ‚promořenost‘ v řádu jednotek procent,“ dodává pirátský zastupitel s tím, že existence dlouhodobé imunity není prokázaná.
Jedna věc je jistá. Za švédským úspěchem (který jsou ovšem i v samotném Švédsku opatrní za úspěch vydávat) nestojí roušky. Zatímco jinde jsou povinné, ve Švédsku ‚nejsou doporučené‘ a Švédové se tím řídí. Zdravotníci ve Švédsku jsou dle agentury AP toho názoru, že roušky mimo zdravotnická pracoviště poskytují falešný pocit bezpečí, kvůli kterému by nemocní mohli porušit karanténu a sociální distancing. Spoléhají právě na to, že občané dodržují rozestupy a mytí rukou a zůstanou doma, pokud projeví příznaky covidu. Většina obyvatel má za to, že s malými přírůstky není nošení roušek nutné.
Carol Rosengardová, ředitelka centra pro mladé invalidy viděla, jak někteří nosí roušky nesprávně nebo si je sundávají, aby si dali cigaretu nebo se napili vody. „Takhle by se s nimi nakládat nemělo,“ vysvětluje proč není pro plošné zavádění roušek. Ministryně zdravotnictví Hallengrenová souhlasí. Roušky jsou podle ní užitečné v lokálních ohniscích nákazy, ale neměly by se nařizovat plošně. „Lidé nebudou nosit roušky celá léta,“ prohlásila.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
