V souvislosti s dezinformacemi kolem nás Zbořil podotýká, že se určitě v současném světě děje spousta věcí, o kterých se nemluví právě díky covidu a americkým volbám. „A mně se osobně zdá, že ty věci, o kterých se nemluví, jsou zajímavější než ty, o kterých se mluví, jednak samozřejmě proto, že ty informace, ať už se jedná o amerického prezidenta a jeho osud, nebo o covid a jeho šíření a jeho přetváření v další a další mutace, tak že jsou nedůvěryhodné,“ říká politolog. Tím se stalo, že některé jiné zprávy, které se útržkovitě objevují, se dají považovat za seriózní.
O některých tématech, kterými nás média živila neúnavně, dokonce několik let, se nemluví. Poukázal na brexit. „To není jenom o tom, že bylo podepsáno, ačkoliv brexit je už proveden a běží, tak co se stane s fotbalisty, kteří jsou nebo nejsou na britských ostrovech. Ale to samé je omezení zpravodajství z Ruska. Nedávno vysílala televize nějaký záběr, jak vypadá Moskva a Petrohrad a byly to záběry staré asi tak 30 let,“ dal za příklad.
Kdo ze jmenovaných chybí ve vysoké politice nejvíc?Anketa
Zmiňuje slova Klause staršího. „My jsme ještě stále zásobováni tím, že nám někdo vysvětluje, dokonce i z úrovně komisařky Evropské komise, že jsme dezinformováni, a na to odpověděl Václav Klaus zajímavým způsobem, že dezinformace neexistuje a že to je instrument, který slouží k ohlupování lidí. Bez ohledu, jakým způsobem to Václav Klaus říká, je pravda, že by se mohlo místo dezinformace také říkat lež nebo nepravda, vědomá nepravda, nepravda používaná k oklamání druhého nebo k osobnímu prospěchu,“ míní Zbořil.
„Ale ono to líp zní, když někdo řekne, že je komisařem, který vede boj proti dezinformacím. Takže o tom by se možná mohlo mluvit, abychom mohli pojmenovat ty úřady, které omezují naši svobodu vyjadřování a šíření myšlenek a mají velmi složité názvy a už se v nich pomalu přestáváme vyznávat, kdo je kdo a co je co, abychom mohli vědět, proti čemu vlastně bojují,“ všímá si.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab