Jaromír Kohlíček byl i členem nedávné české delegace, která se na Krym vypravila. Společně s ním tam jel také například senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). „Pane europoslanče, jsou vám zájmy Ruské federace bližší nežli zájmy České republiky?“ zněla první Rozsypalova otázka na Kohlíčka. „Jsou mi bližší zájmy České republiky, a proto vím, že pokud se podle mezinárodních úmluv a podle ústavy příslušné země provede referendum, pak to referendum je platné,“ řekl Kohlíček s odkazem na referendum z března 2014, které na Krymu proběhlo a které ale nebylo většinou mezinárodní komunity uznáno.
Fotogalerie: - Loučení s padlými kamarády
Rozsypal se dále Kohlíčka zeptal, zda může být referendum, které je připraveno v řádu dní, legitimní. „Ano, může,“ zněla suchá odpověď. „Myslím si, že je to v pořádku, protože ti lidé naprosto jednoznačně věděli, o čem hlasují. A to je nejdůležitější,“ zdůraznil Kohlíček. Proč tedy přípravy referend ve Skotsku nebo v Katalánsku trvají měsíce? „Je to tím, že jak v Katalánsku, tak ve Skotsku ústava daného území a ústava nadřízené jednotky, tedy Velké Británie, nebo Španělska, nezná možnost, že by se země v referendu odpojila,“ argumentoval Kohlíček.
Další otázka směřovala na to, zda je v pořádku, když referendum probíhá za účasti neoznačených vojáků cizí mocnosti. „Není to v pořádku,“ řekl Jaromír Kohlíček a uznal, že tomu tak v případě Krymu nesporně bylo. „Takže to není v pořádku, ale to referendum podle vás v pořádku je,“ ptal se Rozsypal. „Ano, ta účast byla tak impozantní a to množství lidí, kteří se vyjádřili, bylo tak obrovské, že není možné říct, že jedna, nebo druhá část toho sporu může toto zpochybnit. Já jsem například mluvil s Katalánci před referendem, bavili jsme se o tom, že nejdříve je třeba zakotvit do španělské ústavy tu možnost, aby jednotlivá území, ať už Baskicko, nebo Katalánsko, vyhlásily referendum a skutečně se v něm odpojily a že teprve poté mohou provést to referendum. A oni do toho stejně šli,“ vysvětlil Kohlíček.
Michael Rozsypal se poté Kohlíčka zeptal, jak by hodnotil předrevoluční volby v Československu, kde byla také vysoká volební účast. Byly svobodné? „Lidé se mohli rozhodnout, protože buď mohli volit pro kandidátku, mohli také dát preferenční hlasy, nebo mohli nevolit,“ řekl Kohlíček. „Lidé mohli nevolit, bez nějakých sankcí?“ zeptal se šokovaný Rozsypal. „Samozřejmě. Ty volby, u kterých jsem já byl a které jsem mohl sám jako člen volební komise kontrolovat, tedy sčítat hlasy a dívat se na to, jak lidé chodili, tak ty byly v tomto ohledu svobodné. Samozřejmě členové volební komise a lidé, kteří byli z místa, zvali k volbám,“ trval si na svém Kohlíček.
Poté se debata stočila zpět ke Krymu. Nedávná návštěva Kohlíčka, Doubravy a někdejšího místopředsedy KSČM Josefa Skály na anektovaném Krymu vzbudila ve studiu emoce. „Ne na anektovaném. Byli jsme na strukturální jednotce Ruské federace, která do ní byla řádně přijata po řádném referendu,“ zdůraznil Kohlíček s opětovným odkazem na referendum z března 2014. Michael Rozsypal připomněl, že tato tvrzení jsou v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Kohlíček opáčil, že oficiální politika nemusí být nutně správná.
„Pokud by nebylo Majdanu, obrovského zainvestování ‚nesmyslného převratu‘ na Ukrajině a nových jazykových zákonů, tak by se nic takového nestalo. Já s těmi lidmi mluvil a oni říkali: ‚Když jsme viděli, co se děje v Kyjevě, tak nám nezbylo nic než provést referendum podle naší ústavy‘,“ řekl dále Kohlíček ke krymské otázce.
Fotogalerie: - Zpátky ve vlasti
Kohlíčkovi se nelíbí protiruské sankce. Vyzývá k jejich zrušení, neboť podle něj ztěžují spolupráci mezi státy. „Jsem zásadně proti jakýmkoli sankcím. Vždycky zasahují obyčejné lidi. Evropa by měla jasně vyjádřit své stanovisko a říct, že chce rozvíjet vztahy za předpokladu, že věci, které se jí nelíbí, se budou řešit. A v tomto případě není co řešit,“ řekl Kohlíček.
Podle Kohlíčka jsou sankce dílem USA, které z nich profitují. Od zavedení sankcí podle něj stoupnul obchod mezi USA a Ruskem, zatímco obchod mezi EU a Ruskem poklesl.
Další otázka Michaela Rozsypala zněla: „Čím to je, že jsou čeští komunisté tolik fascinování Ruskem? Je pro nás Rusko vzor?“ „Nikoliv, Rusko je pro nás v některých oblastech obrazem kapitalismu 19. století. Nám jsou bližší zájmy našich občanů a ti mají zájem, aby se rozvíjely tradiční hospodářské, kulturní a sportovní vztahy s Ruskou federací,“ dodal Kohlíček.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
