Vztah ke komunistické straně, církevní restituce a angažmá v nové vládě jsou nejčastější témata v dotazech, které prostřednictvím serveru ParlamentníListy.cz kladou čtenáři předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi. Výběr těch nejzajímavějších začneme otázkou, kdy už šéf lidovců přestane v každém svém vystoupení zdůrazňovat, že komunisté ne, když v Národní frontě spolu byly tyto dvě strany kamarády. Tazateli navíc připadá, že předseda KDU-ČSL by komunisty nejraději vybil, a tak mu doporučuje, aby je "pověsil jako Ježíše Krista", neb "třeba se mu pak uleví".
Pavel Bělobrádek se ve své odpovědi vrací ke Košickému vládnímu programu a k tehdejší politické situaci, kterou ČSL chybně analyzovala, stala se tak součástí Národní fronty, což vedlo k omezení demokracie v poválečné ČSR. „Stejně se zachovali národní socialisté nebo sociální demokracie, která byla dokonce v roce 1948 sloučena s KSČ. ČSSD má svého Fierlingera, my Plojhara. Ten byl v roce 1948 pro spolupráci s KSČ vyloučen z ČSL, ale byl násilně KSČ dosazen zpět,“ vysvětluje předseda KDU-ČSL historické souvislosti.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Krev a utrpení vykoupily členství strany v Národní frontě
„Máme své kolaboranty, ale máme také svoje hrdiny a mučedníky, kteří byli zavražděni nebo dlouhodobě vězněni a šikanováni,“ připomíná Pavel Bělobrádek, že ze 46 lidoveckých poslanců v roce 1948 deset emigrovalo, dvanáct bylo uvězněno, z toho čtyři umučeni nebo popraveni. A dodává, že málokterý novinář udělal pro návrat demokracie do republiky tolik jako spolustraníci Pavel Tigrid nebo Pavel Pecháček, pozdější ředitel Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa.
Fotogalerie: - Páteční jmenování Sobotky
Psali jsme:
„Krev, utrpení, pot a odbojová práce tisíců lidovců jistě vykoupily členství strany v Národní frontě, která sdružovala všechny další politické strany a společenské organizace: odbory (ROH), sportovce (ČSTV), skauty (Pionýr, SSM), ale také myslivce, včelaře, dobrovolné hasiče, filatelisty, SČSP a VTS. Jen výjimečně někdo z tehdejších obyvatel v Národní frontě nebyl, jen ten má právo kritizovat,“ konstatuje v závěru odpovědi Pavel Bělobrádek.
Komunisté mohou být ve vládě, když vyhrají volby, nebo udělají puč
Jednomu z čtenářů vadí Bělobrádkova velká nenávist ke KSČM a jako jejího voliče ho zajímá, zda nenávidí i její voliče. A s trochou jízlivosti se ještě ptá, zda vystudoval za vlády KSČ. „To není nenávist a už vůbec k voličům,“ vyvrací Pavel Bělobrádek čtenářovo mínění o svém vztahu ke KSČM a neodbyl ani doplňující dotaz. „Ano, vystudoval jsem tehdy sedm let základní školy,“ přiznává předseda KDU-ČSL.
Další z tazatelů ho pak vyzval, aby zveřejnil, kdo z komunistů konkrétně jeho rodině ublížil, jinak ho nebude považovat za člověka demokraticky založeného, ale za člověka plného nenávisti, který hází všechny do jednoho pytle. „Seznamy nevedu, ty si vedli bolševici,“ uvádí Pavel Bělobradek. A na serveru ParlamentníListy.cz čelil i dotazu, zda si všiml, že KSČM je daleko lepší a proč nemůže být ve vládě, když ji lidé volili. „Nevšiml. Být tam mohou, pokud najdou koaliční partnery, nebo vyhrají volby. nebo udělají puč,“ reaguje šéf lidovců.
Koalice s ANO a ČSSD je varianta nejmenšího zla
Jedna z voliček KDU-ČSL apelovala na předsedu, aby strana v žádném případě nešla do koalice s hnutím ANO, jinak by hlasu pro lidovce litovala a považovala by ho za ztracený. Myslí si, že není sama, kdo by si nepřál, aby se křesťanští demokraté paktovali s komunisty současnými nebo převlečenými. Pokládala by to za podraz na voliče. „Usoudili jsme, že je to varianta menšího zla. Potěšení z toho nemáme,“ odpověděl Pavel Bělobrádek.
Hodně dotazů se týkalo církevních restitucí. V jednom z nich čtenář vyzýval předsedu KDU-ČSL, aby už nikdy neříkal, že zná Písmo svaté, když mu jsou milejší církevní hodnostáři než občané, kteří doplatí na církevní megatunely. „Ne, mě jsou milejší hospicy, charitní domy pro matky s dětmy, domy na půli cesty, pečovatelské služby a další sociální práce, kterou církev vykonává,“ objasňuje tazateli předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Je demokracie, že KDU-ČSL má po volbách takovou pozici
Více čtenářům pak vysvětloval, že KDU-ČSL není církev a majetek ukradli komunisté. „Byli jsme založeni jako Československá strana lidová – strana pro obyčejné, slušné a poctivé lidi, kteří vědí, že normální je nelhat, nezabíjet, nekrást, nepodvádět, mít v úctě starší apod. Že slušnost není slabost a poctivost není hloupost. ČSL v době první republiky byla stabilizujícím prvkem tehdejší parlamentní demokracie. Mons. Jan Šrámek byl exilovým předsedou vlády,“ nabízí Pavel Bělobrádek krátký pohled do historie své strany.
Jeden z tazatelů těžce nese, že KDU-ČSL s dosaženým sedmiprocentním volebním výsledkem bude znovu patřit k významným hybatelům domácí politické scény, a tak se Pavla Bělobrádka ptá, co si o sobě myslí a že si jako postava z mrňavé strany dovoluje vůči ostatním voličům nepředstavitelné. „Je to tím, že zastupuji voliče své strany. A ti mají také právo na zastoupení ve sněmovně. To je demokracie,“ tvrdí v jedné z odpovědí pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
