Reportéři Seznam Zpráv odhalují dosud nezveřejněný případ na základě dostupných policejních dokumentů. V něm se Hladík podle zjištění novinářů ocitá v podezření ze střetu zájmů, protože jako náměstek hlasoval pro to, aby město poslalo čtyři miliony jeho známému podnikateli. Od něj měl Hladík v minulosti koupit dům, ve kterém dodnes žije. Stejného muže zároveň detektivové podezřívají, stejně jako Hladíka, z manipulací v brněnské bytové kauze.
Jde byznysmena a advokáta Martina Unzeitiga. Vyšetřovatelé pracují s verzí, že Unzeitig zajišťoval pro skupinu obsazování městských domů „bílými koňmi“. Těm pak politici domy levně umožňovali odkoupit a skupina je tak ovládla.
- Původní zdroj ZDE
Přímo Unzeitigovi, jeho příbuzným či společnostem v minulých letech měli podle zjištění reportérů Seznam Zpráv brněnští politici přiklepnout minimálně pět městských bytů či nebytových prostor. Takový souběh u jedné rodiny je neobvyklý. Na byty v pořadnících i sociálně znevýhodnění lidé čekají i více než deset let. A Unzeitigovi je získávali i přesto, že sami vlastní několik domů.
Hladík své vazby na podezřelého označuje za shodu okolností a opakuje, že jednal v zájmu města. „Nikdy jsem nedělal nic nezákonného, ze zištných důvodů. A přesto jsem vláčen policií a médii,“ říká.
„Hladík z pozice náměstka údajně loni vylobboval, aby od jeho známého Martina Unzeitiga město ve čtvrti Soběšice, kde oba žijí, vykoupilo pozemky za čtyři miliony korun. Na těch magistrát za dalších přibližně 12 milionů postaví silnici, která vede ke dvěma domům Unzeitigovy rodiny. Jednání o městském majetku přitom Hladík jako náměstek neměl v gesci,“ uvádějí reportéři Adéla Jelínková a Lukáš Valášek, kteří zveřejnili další detaily případu na základě informací z policejních materiálů.
Hladíkova nová kauza vyvolala živý zájem zejména mezi lidmi, kteří se orientují v brněnském komunálu. Třeba bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek jí komentoval: „Jaromíre, to neděláš dobře s těma sirkama“.
Mezitím KDU- ČSL dále pracuje na tom, aby Petr Hladík mohl stanout v čele ministerstva životního prostředí, i když jej prezident Zeman kvůli jeho kauzám z Brna odmítl jmenovat. Má se to udělat tak, že vicepremiér Marian Jurečka, který je vedením resortu aktuálně pověřen, by jmenoval Hladíka náměstkem a ten by pak z této pozice řídil celé ministerstvo jako „pověřený náměstek“.
Někteří právníci, třeba proti „Jurečkovu plánu“ mají námitky. Podle Hasenkopfa je takový postup protiústavní. V Ústavě je totiž uvedeno, že členy vlády jmenuje prezident a pověřuje je řízením ministerstev. Tedy ministerstvo nesmí říti nikdo jiný než člen vlády. A to Hladík není a do konce Zemanova mandátu nejspíš nebude.
Hasenkopf dodává, že právě z tohoto důvodu prezident Klaus vždy žádal, když za ním některý z premiérů přišel s návrhem na odvolání ministra, aby rovnou byl jasný jeho náhradník. Absence ministra v čele ministerstva totiž může mít vážné právní důsledky. Hasenkopf byl v té době jedním z právníků prezidentské kanceláře.
autor: nab