Slavnostní večer cen Magnesia Litera 2026, který vysílala Česká televize, se letos neodehrával pouze v rovině literatury. Vedle tradičního oceňování knih se totiž výrazně prosadila politická témata, zejména válka na Blízkém východě a obecně role veřejně činných osobností v době konfliktů.

Slavnostní večer ve Stavovském divadle v Praze moderovali Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis. Hned v úvodu Brzobohatá řekla, že ministerstvo kultury dramaticky omezuje podporu literatuře, literárním časopisům, akcím a knihovnám. Vzápětí zaznělo i varování před nebezpečím krácení rozpočtu na vydávání knih. Padla také zmínka o významu grantů.

První Literu obdržela detektivka Jiřího Klečky Černý kos, inspirovaná skutečnou událostí. Autor v ní líčí příběh unesených chlapců, kteří čelili zneužívání.

Část večera se proměnila v platformu pro občanské postoje. Erik Tabery, který předával Literu za nakladatelský čin, řekl, že ho mrzí, jak často se v poslední době útočí na kulturu nebo se zpochybňuje její důležitost, a dodal, že doufá, že se to „tam nahoře změní a i oni se budou chovat kulturně“.

Marie Škrdlíková vyhrála cenu DILIA Litera za debut roku 2026 za svou povídkovou knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje, kterou vydalo nakladatelství NLN. Při převzetí ocenění řekla: „Píšu a tvořím s vírou, že tím dokážu něco změnit k lepšímu. Musím upozornit na to, že Česko ještě stále neuznalo Palestinu jako suverénní stát, a svými postoji tak přehlíží genocidu, kterou páchá Izrael. Stojím za kulturou, stojím taky za Palestinou a za dodržováním mezinárodního práva.“

Organizátoři ani moderátoři do projevu nezasahovali. Publikum na její slova reagovalo potleskem.

velký respekt Marii Škrdlíkové, která dnes při přebírání Magnesie Litery za debut roku řekla, že stojí nejen za kulturou, ale i za Palestinou a že nemáme podporovat izraelskou genocidní válku

— michal špína (@michalspina) April 18, 2026

Děkovala rodině, nakladateli a čtenářům. Před samotným předáváním na autorských čteních mluvila i o své rebelii proti katolické výchově na moravském maloměstě od 14 let a o tom, jak se to promítlo do jejích povídek.

Jana Srncová si společně s Klárou Kubíčkovou přišla převzít Literu za publicistiku, jež jim vynesla kniha Roztěkané, vydaná nakladatelstvím Host. Kniha je o ženách potýkajících se s diagnózou ADHD. Srncová při přebírání ceny uvedla, že „bez tolerance a bez lidských práv se nedostaneme nikam“.

Putin a veřejnoprávní média

Zazněla i kritika autoritářských režimů. Dora Kaprálová, autorka knihy Mariborská hypnóza, získala hlavní cenu Kniha roku i Luxor Litera za prózu. Její milostná novela brojí proti digitálním parazitům světa. Při přebírání hlavní ceny Kniha roku mluvila Kaprálová spíš tradičněji. Děkovala, zmínila radost z ocenění, hovořila o tom, jak žije v Berlíně, o své knize a o použitém motivu mouchy. Moderátoři ji několikrát objímali a večer byl označován jako její triumf.

Při převzetí další ceny, Luxor Litera za prózu, pronesla politický apel, ve kterém odsoudila Putina a všechny diktátory světa.

Během ceremoniálu zaznívaly narážky na aktuální debatu o financování veřejnoprávních médií i na jejich roli ve společnosti. Ceremoniál tak otevřel debatu o tom, zda mají podobné akce zůstávat apolitické, nebo zda je jejich proměna v platformu pro veřejné postoje nevyhnutelným odrazem doby, v níž se hranice mezi kulturou a politikou stále více stírá.

Avšak novinářce Lindě Bartošové proslovy na předávání cen připadaly málo angažované. „Pardon, celá Magnesia Litera letos předstírá, že se v Česku a ve světě kromě kulturních dotací nic neděje,“ uvedla na síti Instagram. A poděkovala za proslov o Palestině. Připomenula předávání cen Anděl a Český lev, kde se také řešila politika.

„Nebýt proslovu k Palestině, byli bychom personifikace ‚This is fine.‘ memu,“ vyjádřila se Bartošová, která dříve byla moderátorkou ČT.