Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
„Je to levnější,“ konstatuje Petr Sedláček, který už pravidelně dává přednost nákupům v Polsku. „Není dáno, že co je polské, to je špatné. To, co bylo v médiích odsuzováno jako nekvalitní, si často nechaly vyrobit u Poláků české firmy pro náš trh a ti pouze a jenom dodrželi dodané receptury,“ podotýká.
Nákup za hranicemi teď díky sníženým daním vychází ještě lépe než dříve. Při minulé návštěvě Polského Těšína navštívil dva supermarkety. „Ceny hovoří za vše, tak proč si nenakoupit daleko levněji?“ ptá se. V řadě obchodů, hlavně na tržnicích, se dá platit i našimi korunami. „Není to však pravidlo, ale nemají s tím celkem problém,“ dodává.
Při nákupu pořídil Sedláček spoustu fotografií. Podívejte se ve fotogalerii, za kolik nakoupíte u našich sousedů.
Fotogalerie: - Polské ceny
Polské obchody jsou plné Čechů. Největší tlačenice je u potravin a čerpacích stanic. Lidí je tolik, že blokují doplňování zboží v marketech. „Zaměstnanci měli na vozíku zboží, ale nemohli se k regálům přes tlačenici dostat. Nemohli zboží doplnit. Stáli uprostřed uličky, čekali a pomaličku se s vozíky k regálům prodírali,“ popisuje. Nakupující se ale podle něj chovají „civilizovaně“. „Ne že by bourali krám. Jen je jich plno. Dělají v Polsku rodinné nákupy. Jednou za týden zajedou do Polska, cestou nakoupí benzín a ušetří stovky korun,“ doplňuje. „Například mléko berou Češi po kartonech. Některé značky cigaret jsou levnější o desítky korun. Každý si najde něco,“ dodává.
Pět kilo brambor například koupíte v Polsku za 9,51 zlotého. Při aktuálním kurzu kolem 5,4 tak kilo vyjde na cca na deset korun.
Cena brambor. Foto: Petr Sedláček
Sedláček předpokládá, že Čechů bude v polských obchodech ještě přibývat. „V Českém Těšíně nebo v Bohumíně není problém zajít do Polska pěšky,“ konstatuje. „Když začínají být u nás ceny neudržitelné, lidé si zajedou za hranice. Nežijeme na pustém ostrově daleko v oceánu. Seberou se a jdou nakoupit tam, kde je levněji. Je to tak přirozené,“ dodává.
Naši obchodníci zapláčou a šedá sféra jásá
Ovšem trend neustálého zdražování podle něj odskáčou naši podnikatelé v pohraničí, hranice s naším severním sousedem je dlouhá téměř osm set kilometrů, takže jich zrovna málo nebude.
Celá cenová situace u nás podle Sedláčka také nahrává ve svých důsledcích rozvoji šedé ekonomiky. „Šedá sféra má nějaké důsledky, tedy kromě toho, že stát přijde o daně. Když lidé takto vydělají peníze, pak je mnohdy užívají na ne zrovna legální účely. Avšak po krachu oficiální sféry je pak šedá sféra jedním ze základů obnovy té zdravé, protože funguje. Platí v ní tvrdé tržní podmínky na rozdíl od různých regulací, kterými se nám oficiální místa snaží ztrpčovat život a myslí si, že vyberou více na provoz státu. Nevyberou. Potvrdilo se to u tabákových výrobků, kdy po jejich posledním zdražení, způsobeném naprosto nekompetentní ministryní Schillerovou, činil výpadek příjmu daní z tohoto zboží 2,5 miliardy,“ vysvětluje Sedláček a dodává, že si v tomto směru o kompetentnosti nového ministra a nové vlády také nedělá vůbec žádné iluze.
Psali jsme:
Vyhodnocovat situaci budou jistě i Poláci. „Jestli nakonec nevyberou i více daní? Možná se vše projeví až za delší čas. Je však zcela nezpochybnitelné ekonomické pravidlo, že při přiměřených a nízkých daních se jich nakonec vybere více, než když je někdo šroubuje tím způsobem, jak jsme nyní svědky u nás. Máme zde obrovskou inflaci, kterou někteří nynější vládní politici chtějí řešit ještě vyššími daněmi. Konkrétně ministr Jurečka přišel s nápadem tzv. valorizace daní, čímž by se situace ještě dramaticky zhoršila, celý problém by se prohloubil a nás by poslal ještě do hlubších ekonomických pekel,“ popisuje Sedláček.
Polské ceny. Foto: Petr Sedláček
Polsko do srpna zrušilo DPH u základních potravin a snížilo daň u energií a pohonných hmot. Ceny ovšem byly nižší než u nás i v minulosti. „Byly levnější potraviny, maso, cigarety. Na tabák, co se týká daní, nyní nikdo nesáhl a zůstaly stejné. Zřejmě to plyne z velikosti jejich trhu atd. Na druhou stranu, průměrný plat Poláků je nižší než u nás, takže tomu odpovídají i jejich běžné ceny,“ uvažuje Sedláček. „Teď nákupům navíc nahrává také příznivý kurz. Když se vše sečte, je to pro nás velmi výhodné,“ potvrzuje.
Dříve se nákupy vyplatily hlavně lidem těsně u hranic, teď už přijíždějí i lidé ze vzdálenějších částí regionu. „Navíc platí, čím více pojedou Češi do vnitrozemí Polska, tím mohou být ceny nižší,“ připomíná Sedláček.
Covid pasy? Nezajímá.
Co se týká protiepidemických opatření, Sedláček je popisuje takto: „Covidová záležitost je umělá. Nebyl jsem svědkem toho, že by Poláci vyžadovali covid pasy, potvrzení o bezinfekčnosti atd. Nikoho to nezajímalo. Možná ze začátku, když byly uzavřené hranice a problém s covidem začal. Teď už se dá chodit kamkoliv, i do restaurací, nikdo s tím nemá problém. Když lidi neměli Tečku, nebyli očkovaní, chodili například do Polska k holiči.“
A na závěr dodává. „Polský Těšín je živé město. Český Těšín je dlouhodobě město mrtvé. Doslova a do písmene. Zásadním problémem však je, že si drtivá většina lidí, kteří tam chodí nakupovat, neuvědomí, že to samé by mohli mít doma a nastálo. Proč živit obrovský stát, který na ně šije různé restrikce, dvacet let jen a pouze vyhrožuje lidem a odírá je na daních? Od přelomu století je lidem jen vyhrožováno. A z vysokých daní si tohle platíme a bohužel i slepě akceptujeme. Tupé restrikce vedou pouze ke zdražování, omezují nás a nakonec podlamují celou společnost. Živé a mrtvé město na protějších březích řeky Olzy je toho nejlepším důkazem.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
