„Problém ani tak nevidím v superhrubé mzdě jako v propojení nesuperhrubé, tedy hrubé mzdy, s daňovou sazbou. Zápolení je o kombinaci těchto prvků, o nastavení efektivní daňové sazby, tedy jak budou platy skutečně zdaňované,“ sdělil děkan Fischer, že politický boj není o tom, z čeho se daň počítá, ale o kolik se počítá.

„Jestliže dnes platíme 15 procent daně ze superhubé mzdy a snížíme daňový základ, tedy že k hrubé mzdě nebudeme připočítávat povinné pojistné, které odvádí zaměstnavatel na zdravotní a sociální pojištění, a snížíme základ daně, tak buď zvýšíme daňové sazby tak, abychom zůstali na stejném efektivním zdanění. Nebo pokud ponecháme nominální daňové sazby, například těch 15 procent, tak tím, že výrazně poklesne daňový základ, pak klesne i skutečné zdanění,“ vysvětlil divákům Fischer možné plánované změny daní.

Fischer k tomu podotkl, že však vůbec nerozumí tomu, „jak je právně a ekonomicky možné vést diskusi o změně daňového systému a daňových sazeb na rok 2021 po schválení závazných parametrů rozpočtu na rok 2021“.

„V prvním čtení prošel ve Sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu, kdy byly schválené příjmy, výdaje a saldo, které je 320 miliard minus. A my tedy poté (!) začneme diskutovat o tom, jestli budou daňové sazby takové, či makové,“ pozastavoval se velmi profesor a statistik Fischer.