„Problém ani tak nevidím v superhrubé mzdě jako v propojení nesuperhrubé, tedy hrubé mzdy, s daňovou sazbou. Zápolení je o kombinaci těchto prvků, o nastavení efektivní daňové sazby, tedy jak budou platy skutečně zdaňované,“ sdělil děkan Fischer, že politický boj není o tom, z čeho se daň počítá, ale o kolik se počítá.
„Jestliže dnes platíme 15 procent daně ze superhubé mzdy a snížíme daňový základ, tedy že k hrubé mzdě nebudeme připočítávat povinné pojistné, které odvádí zaměstnavatel na zdravotní a sociální pojištění, a snížíme základ daně, tak buď zvýšíme daňové sazby tak, abychom zůstali na stejném efektivním zdanění. Nebo pokud ponecháme nominální daňové sazby, například těch 15 procent, tak tím, že výrazně poklesne daňový základ, pak klesne i skutečné zdanění,“ vysvětlil divákům Fischer možné plánované změny daní.
Fischer k tomu podotkl, že však vůbec nerozumí tomu, „jak je právně a ekonomicky možné vést diskusi o změně daňového systému a daňových sazeb na rok 2021 po schválení závazných parametrů rozpočtu na rok 2021“.
„V prvním čtení prošel ve Sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu, kdy byly schválené příjmy, výdaje a saldo, které je 320 miliard minus. A my tedy poté (!) začneme diskutovat o tom, jestli budou daňové sazby takové, či makové,“ pozastavoval se velmi profesor a statistik Fischer.
Upozornil, že to celé se děje v situaci, kdy dopad na českou ekonomiku rozhodně není zanedbatelný. „Ten dopad je buď v nižších desítkách miliard korun, pokud by prošly umírněné daňové návrhy, nebo kolem 90 miliard, pokud by prošel návrh pana premiéra Babiše,“ pokračoval.
„Deficit se tím vlastně prohloubí z 320 miliard na 410 miliard poté, co jsme si řekli, že deficit bude 320. Já nechápu, jak je možné, že v civilizované zemi je tohle právně a ekonomicky možné,“ řekl opakovaně.
Premiér Babiš navrhuje patnáctiprocentní sazbu daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy. Koaliční ČSSD přitom trvá na devatenácti procentech. Fischer představil studii VŠE, která říká, že zrušení superhrubé mzdy je drahým a neúčinným způsobem podpory spotřeby domácností.
„Zrušení superhrubé mzdy v podobě předložené premiérem Babišem by znamenalo propad veřejných rozpočtů o 90 miliard korun. Přímá spotřeba domácností by vzrostla pouze o 48 miliard korun,“ sdělil Fischer. Je to prý z důvodu, že nízkopříjmové domácnosti peníze utratí, kdežto vysokopříjmové domácnoti peníze uspoří.
Uvedl, jak by šlo podpořit spotřebu efektivněji. Navrhl 19% sazbu daně z příjmu fyzických osob a zároveň, ve třech variantách, navýšení základní slevy na poplatníka. Vyšší sazba daně spojená s vyšší základní slevou na poplatníka podle něj výrazněji pomůže nízkopříjmovým zaměstnancům a nebude mít tak vysoký dopad na veřejné rozpočty.
Psali jsme:
Pokud prý bude příjmová elasticita spotřeby u nízkopříjmových zaměstnanců mnohem vyšší, bude i navýšení spotřeby vyšší. „Pokud bychom při 19% sazbě navýšili slevu na poplatníka na 30 tisíc korun ročně, dojde k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 miliard korun, přičemž přímá spotřeba domácností vzroste o 27 miliard korun,“ vysvětlil profesor.
autor: nab
