Včerejší protesty uspořádali radikální nacionalisté, kteří chtěli veřejně vyjádřit svůj negativní postoj k návrhu změny ústavy prezidentem Petrem Porošenkem. Pokud by byl návrh schválen, mohly by být separatistické oblasti na východě země znovu začleněny k Ukrajině. Ovšem za zvláštních podmínek, jež jsou příznivé vůči Rusku. „Ačkoli většina poslanců hlasovala pro prezidentův návrh, pouliční střety ukázaly, jak obtížné bude získat pro něj veřejnost. Zatímco Vladimir Putin se snaží problému s Ukrajinou zbavit, mnozí Ukrajinci nejsou ochotni ukončit konflikt, jehož závěr by byl byť jen částečně přijatelný také pro Rusko,“ vysvětluje Beršidskij a uvádí, že při demonstraci bylo zraněno 122 lidí a 30 bylo zatčeno. Vychází přitom z facebookového komentáře ministra vnitra Arsena Avakova, podle kterého někteří z nich házeli na policisty a vojáky dokonce granáty.

„Avakov a očití svědkové z násilností obviňují ultranacionalistickou stranu Svoboda. Její představitelé však tvrdí, že šlo o plánovanou provokaci ukrajinské státní moci namířené proti vlastencům,“ píše Beršidskij. V parlamentu sice byla většina poslanců pro návrh, ale např. poslanec Jurij Šuškevič z populistické radikální strany jej nazval „zradou ukrajinských národních zájmů“. Především proto, že ústavní změny dávají separatistickým oblastem příliš velkou autonomii. „Budou mít svoji vlastní policii, soudy, státní zástupce, samostatný daňový systém, právo na zvláštní vztahy s ruskými regiony. Co dál? Budou si moci zítra otevřít vlastní velvyslanectví?“ cituje Beršidskij Šuškeviče a konstatuje, že nic takového v prezidentově návrhu ve skutečnosti není.