Deska připomene Jakuba Čermína, bojovníka s nacismem i komunismem. Hlavní projev pronese Piťha

25.01.2019 6:14

Pamětní deska v Jaselské ulici v pražských Dejvicích bude ode dneška připomínat bývalého předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu Jakuba Čermína, kterého pronásledoval nacistický i komunistický režim. Slavnostního odhalení desky na domě, kde Čermín žil, se zúčastní jeho přátelé, blízcí či zástupci Prahy 6. Hlavní projev pronese katolický kněz Petr Piťha.

Deska připomene Jakuba Čermína, bojovníka s nacismem i komunismem. Hlavní projev pronese Piťha
Foto: archiv
Popisek: Prof. Petr Piťha

Čermín, který zemřel v srpnu 2009, stál v letech 1991 až 2001 v čele Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Jeho odchod z funkce provázely spory s některými představiteli jednotlivých sdružení svazu. ČSBS pod vedením nynějšího předsedy Jaroslava Vodičky čelí kritice kvůli údajným nedemokratickým praktikám vedení svazu či přijímání kontroverzních politiků za členy. Svaz na protest opustili někteří dlouholetí členové, včetně Čermínovy dcery. Loni ČSBS udělil vyznamenání poslanci KSČM Zdeňku Ondráčkovi, který jako policista v roce 1989 zasahoval na demonstracích proti totalitnímu režimu.

Čermín by podle své dcery se současným směřováním svazu nesouhlasil. "Původně mělo být na desce napsáno, že byl otec zakladatel moderního ČSBS. Táta se ale v hrobě obrací nad tím, co se tam nyní děje a určitě by nebyl rád, kdyby tam zmínka této organizace byla uvedena. Nechci ho s tím vůbec spojovat," citoval nedávno Markétu Čermínovou server Lidovky.cz.

Jakub Čermín se narodil 2. května 1917 v Týně nad Vltavou. V roce 1937 se zapsal na práva na Univerzitě Karlově a začal se veřejně angažovat. V listopadu 1939 byl spolu s dalšími studenty z Švehlovy koleje odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen - Oranienburg u Berlína. Vrátil se v lednu 1942 a začal pracovat v Zeměměřičském úřadu v Praze. Zapojil se také do studentského hnutí odporu.

Po válce dokončil studium práv a stal se vrchním komisařem politické správy. Zastával i funkci generálního tajemníka Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, kde se seznámil s Miladou Horákovou. V únoru 1948 jej propustili ze zaměstnání a v březnu 1952 byl pro údajnou ilegální spolupráci s Horákovou zatčen. Za velezradu byl ve zmanipulovaném procesu odsouzen na šest let.

V prosinci 1957 jej sice propustili z vězení, deset let ale mohl pracovat jen jako pomocný dělník. Až v roce 1968 byl rehabilitován. Poté nastoupil jako ekonom do Zdravotnického nakladatelství a v roce 1972 odešel do důchodu. Dále však pracoval jako podnikový právník. V roce 1990 se stal členem ČSBS, později byl místopředsedou a v září 1991 byl zvolen předsedou svazu.

Čermín byl v roce 1946 vyznamenán Československým válečným křížem, v roce 1996 obdržel z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…