Co chcete od příští vlády nejvíc?Anketa
Odkázal na jeho výrok, tvrdící, že: „To, že někdo tiše sedí, naslouchá látce a přijímá věci pasivně, není v mnoha kulturách běžné. A tím, že vynucujeme toto chování, prosazujeme prvky bílé kultury.“ Jak ovšem podle Nožičky uvádí MF Dnes, „osvícený“ americký učitel Thompson narazil se svým názorem také. Jiná skupina „pokrokářů“ jej totiž nyní má vinit z rasismu, neboť „podle nich vlastně říká, že se černé děti jaksi vrozeně neumějí chovat…“
„Skutečně by něco takového bylo k smíchu, kdyby nebylo spíše k pláči, kam až může rasová hyperkorektnost nejenom v USA v dnešní době vést. Když člověk narazí na takto ‚pokrokové‘ názory, tak už se pak ani nediví, že v této zemi začali v nedávné době někteří aktivisté strhávat sochy objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba nebo někdejšího amerického prezidenta Thomase Jeffersona, neboť u těchto z historického hlediska významných osobností shledali rasistickou či koloniální minulost. A bohužel se radikální akce tohoto typu rychle přenesly i do Evropy, když například ve Velké Británii někteří fanatici poškodili sochy premiéra Winstona Churchilla a v Belgii pak zase krále Leopolda II.,“ připomíná pedagog.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Upozorňuje, že pozitivní diskriminace je stejně špatná jako diskriminování menšin kvůli barvě pleti: „Je samozřejmě špatně, pokud se i v dnešní době někdo setká s projevem rasové diskriminace a kvůli barvě své pleti to má složitější než jiní například při hledání zaměstnání. Ovšem stejně špatně je podle mě i to, když při výběru uchazečů o zaměstnání či o studium na vysoké škole je uplatňována takzvaná pozitivní diskriminace. A že zejména v USA se něco takového děje poměrně často, o tom svědčí i to, že jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Yaleova univerzita, nedávno čelila obvinění ze znevýhodňování některých uchazečů o studium kvůli jejich rase.“
Na univerzitě byli schválně znevýhodňováni uchazeči z řad bělochů i Asiatů, místo nich univerzita raději vzala i u přijímaček méně úspěšné studenty – rozhodujícím bylo, že to byli Afroameričané nebo Hispánci.
Nejde přitom jen o případy ve Spojených státech, podobný trend se v poslední době začínal uchycovat i na západě Evropy. V poslední době kupříkladu vzbudilo rozruch rozhodnutí bristolských zaměstnavatelů ve finančnictví. Ti mají totiž v podmínce pro pracovní stáže, že zájemce musí být černé pleti. Cílem má být obsazení vrcholového managementu černochy, aktuálně totiž na vedoucích pozicích ve finančnictví v Evropě působí především běloši, a to chtějí za použití pozitivní diskriminace v Británii změnit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rak
