Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, jak zní celý oficiální název dokumentu podepsaného 27. února 1992, dodnes tvoří smluvní základ vztahů mezi Prahou a Berlínem. Smlouvu na Pražském Hradě podepsali československý prezident Václav Havel a německý kancléř Helmut Kohl více než dva roky poté, co spolu Genscher a jeho československý protějšek Jiří Dienstbier v roce 1989 symbolicky přestřihli dráty na česko-bavorské hranici.
Srozumitelnost dostala přednost před rychlostí
"Bývalo by bylo žádoucí, aby se to odehrálo rychleji, ale po všech těch zátěžích, které spočívaly na německo-českém vztahu, bylo důležité vnést (do vzájemných vztahů) jasno," říká 84letý Genscher. "Srozumitelnost tu dostala přednost před rychlostí," poukazuje diplomat na nutnost přesných formulací ve smlouvě. Němci a Češi podle něj měli štěstí, že Praha tehdy měla v osobnostech Dienstbiera a Havla představitele, kteří byli "skutečnými Evropany".
Při tajných jednáních o textu diplomaté na obou stranách podle DPA bojovali se "strašáky minulosti". Přeli se o hodnocení rozbití Československa nacistickým Německem i kvůli otázce vysídlení zhruba tří milionů sudetských Němců po 2. světové válce. Při podpisu smlouvy lidé na Pražském hradě skandovali nacionalistická hesla.
"Smlouva uvolnila cestu k takovému vztahu mezi Čechy a Němci, který je založen na vzájemné odpovědnosti a respektu," hodnotí dnes Genscher. Pro současného německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho představuje smlouva z roku 1992 víc než jen nový začátek po období obtížné minulosti.
autor: joh
