Dnes už prý i soukromé televize říkají to, čeho se ČT bojí. Experta Žantovského zaujala „pomoc" USA Kyjevu i protiputinovský historik placený NATO

02.08.2014 13:52

TÝDEN V MÉDIÍCH Povolené odposlechy dvou novinářů a s tím související bití na poplach v tuzemských sdělovacích prostředcích jsou úvodním tématem pravidelného ohlédnutí Petra Žantovského. Všímá si také ojedinělých případů, které se vymykají u nás zavedenému referování o událostech na Ukrajině a v Rusku. A když porovnává zpravodajství Novy a České televize o dění v Gaze, tak z toho námi všemi placená veřejnoprávní televize nevychází vůbec dobře.

Dnes už prý i soukromé televize říkají to, čeho se ČT bojí. Experta Žantovského zaujala „pomoc" USA Kyjevu i protiputinovský historik placený NATO
Foto: Hans Štembera
Popisek: Denní tisk, ilustrační foto

Anketa

Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?

hlasovalo: 107687 lidí

Ve zcela neobvyklé pozici se ocitli novináři, kteří se až dosud vyžívali ve zveřejňování tajných materiálů. „Ta zpráva, která narušila letní mediální bezčasí, je zajímavá nejen pro sdělovací prostředky. Soud totiž prolomil tradiční právo novinářů na tzv. ochranu zdroje. Jak? Okresní soud v Ostravě před třemi lety povolil policii odposlouchávat dva novináře, kteří byli napojeni na osobu zevnitř policie, která jim vynášela informace o probíhajícím vyšetřování korupce v kauze předražených bitevníků Pandur,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Nemohl si přitom nevšimnout, jak někteří novináři, například Jiří Kubík v Mladé frontě Dnes, bijí v této souvislosti na poplach. „Zdá se jim, že je to frapantní pošlapání nezadatelného práva na ochranu svědků. A odposlouchávání novinářů? Jak zločinné! Vždyť přece novinář je u nás – zejména ve svých vlastních očích – něčím jako posvátnou krávou, nedotknutelnou a privilegovanou osobou, oprávněnou činit, cokoli se jí zlíbí,“ poukazuje Petr Žantovský na uvažování zástupců sedmé velmoci.

Zájem na vyšetření zločinu je silnější než ochrana novinářského zdroje

Mezi své výsady řadí novináři podle mediálního odborníka například přebírání, nebo snad dokonce kupování, tajných materiálů od policistů. „Co na tom, že se tím de facto podílejí na zločinu, jehož hlavním pachatelem je ten policista, který vynáší z otevřených spisů a tím vlastně i ohrožuje průběh vyšetřování? Nemohou být tedy svatí novináři tak trochu i spoluviníky toho, že vyšetřování neproběhne tak, jak by mělo, a třeba vyjde do vytracena? Takovou otázku nikdo v médiích nepokládá,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Podle svých slov zaregistroval jen jediný hlas rozumu, a to v MF Dnes od právníka Jana Kysely, který rozhodnutí soudu podpořil. „Zdůvodnil to tím, že zájem na vyšetření zločinu je silnější než ochrana novinářského zdroje. Zato senátorka Eliška Wagnerová opět zaperlila. Prohlásila pro deník Právo, že pro ni je mnohem silnější zájem na ochranu práv novinářů. Když uvážíme, kolik let tato paní seděla v Ústavním soudu a dnes se jako senátorka podílí na naší legislativě, jde z toho až strach,“ přiznává mediální analytik.

Kyjev se má stát neformální, ale důležitou pobočkou CIA

Za druhé téma svého pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích si vybral referování o dění v Rusku a na Ukrajině. „Neoficiálními komunikačními kanály, lidově řečeno šeptandou, zaznívá jasný refrén: česká média ve své většině o událostech na Ukrajině a v Rusku lžou nebo neříkají celou pravdu. Proč tak činí, o tom se vede diskuse. Antipatie k ruskému vůdci Putinovi je však zjevná a poměrně široce rozšířená. Kdežto sympatie k Bruselu a Washingtonu připomínají bolševickou adoraci východního bratra za časů Stalinových. Co Brusel a Amerika činí, dobře činí, aspoň dle našich médií,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?

hlasovalo: 107687 lidí

Tu a tam se ale i v českých sdělovacích prostředcích objeví na toto téma zajímavé informace. „Kupříkladu v pondělních Lidových novinách o tom, že Spojené státy vybavují kyjevskou generalitu strategickými informacemi, jejichž cílem je monitorovat méně viditelnou činnost ruských politických i vojenských elit. Jednoduše řečeno: Kyjev se má stát neformální, ale důležitou pobočkou CIA či NSA,“ upozorňuje mediální odborník a poukazuje na to, co tento krok přinese v praxi.

V českých médiích nepřekvapí nazývat špionážně-strategickou praxi pomocí

Američané tak svými „informacemi“ budou zcela usměrňovat kroky ukrajinské vlády ve směru, který budou samy pro sebe považovat za žádoucí. „Redaktor Zbyněk Petráček tuto špionážně-strategickou praxi nazývá ´pomocí´, ale to patří k českému mediálnímu úzu. V něm platí, že každou informaci, tedy i tu, která naše dosavadní propagandistické úsilí vyvrací či ukazuje v novém světle, dokážeme obrátit v argument jakoby potvrzující teze naše. Ale to nic nemění na faktu, že Spojené státy skrze Kyjev vyhlašují Moskvě – zatím – informační, a s tím samozřejmě jdoucí i dezinformační válku,“ míní Petr Žantovský.

Další zajímavé informace z této neklidné oblasti si všiml ve stejném vydání Lidových novin. „Známé mediální odbornici na geopolitiku Moskvy, redaktorce Petře Procházkové, proniklo do reportáže z Podněstří, neprávem opomíjeného dalšího neuralgického místa na mapě Ukrajiny a bezprostředního okolí, možná i mimoděčně svědectví jedné podněsterské novinářky, která usvědčuje politické prominenty z diskriminačního jednání. Stejně jako Kyjev zjara zákonem zakázal používat v úředním styku ruštinu, tak moldavské vedení zase vnutilo Podněstří rumunštinu, čímž, jak píše i Procházková, učinilo z tamních obyvatel negramoty,“ podotýká mediální odborník.

Viníkem všeho zlého je Putin, tvrdí zaměstnanec bruselského aparátu NATO

Politická zpupnost, která vládne v těchto postsovětských republikách, je tedy zřejmě nakažlivá. „Kdo by se pak divil, že Podněstří, stejně jako převážně ruská území od Oděsy po Doněck, by se raději viděla – po vzoru Krymu – v Ruské federaci. Místo usednutí k jednacímu stolu ale Kyjev řeší svoji obavu z podněsterské proruské ´nákazy´ osobitě. Hloubí několik metrů hluboký a několik set kilometrů dlouhý příkop oddělující formálně moldavské, ale fakticky už od roku 1992 sebeurčené, kulturně ruské Podněstří od Ukrajiny,“ konstatuje Petr Žantovský.

Hned ale nabádá, abychom nepropadali bezdůvodnému optimismu o změněném trendu informování o dění v Rusku a na Ukrajině našimi sdělovacími prostředky, což dokládá na úterních Lidových novinách. „Tam nás pan Petr Luňák, původní profesí historik, přesvědčuje, že objektivně vzato je jediným viníkem všeho zlého na dnešní Ukrajině a nejen tam ruský prezident Putin. Inu, na to má právo. Jen je třeba při četbě vzít v potaz skutečnost, že pan Luňák je zároveň zaměstnancem bruselského aparátu NATO, a to na poměrně vysoké pozici, a je tedy nutně ve střetu zájmů,“ připomíná mediální odborník.

Válka v Gaze je indikátorem (ne)schopnosti médií se k ní postavit.

Také závěrečné téma se týká zahraničí, a to konkrétně toho, jak domácí sdělovací prostředky referují o další katastrofě našich dnů, válce v oblasti Gazy mezi Palestinci a státem Izrael. „Ta je rovněž zajímavým indikátorem (ne)schopnosti médií se k této události nějak postavit. Jak už je u našich levicově liberálních novinářů zvykem, velká část se jich postavila vcelku nepokrytě na stranu Palestinců,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že se stačí podívat na reportáže a zpravodajství České televize.

V nich se operuje převážně emotivně vypjatými záběry rozbombardovaných míst na palestinských územích. „Z toho má vzejít divákův dojem, že agresorem je Izrael. Cudně se už nepřipomíná, že Izrael napadl Palestince až poté, co tito zmasakrovali izraelské studenty. Smutnou peripetií této války bylo vybombardování nemocnice OSN, kde se ukrývaly ženy a děti, izraelskými vzdušnými silami, Česká televize podala tuto událost jakožto příklad toho, jak Izrael ´napadá civilní cíle´,“ poznamenává mediální analytik.

Skutečného vraha žen a dětí umí Nova na rozdíl od ČT identifikovat

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž, platí i v tomto případě pro srovnání veřejnoprávní a soukromé televize. „Divák si musí přepnout na komerční Novu, aby se dozvěděl, že ty ženy a děti byly de facto živými hradbami, neboť v nemocnici se ukrývalo značné množství palestinského vojenského materiálu a zbraní. Šlo tedy o civilní cíl podle ČT? Nikoli, šlo o vojenský cíl. Zločincem není ten, kdo zaútočil na vojenské cíle, ale ten, kdo vojenský cíl nechal obsadit ženami a dětmi. To je skutečný vrah těch žen a dětí. Proč to jedna televize chápe a druhá ne? Kde se tedy děje ta slavná veřejná služba mediální?“ ptá se na závěr Petr Žantovský.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kulturní fronto, vaše citové vydírání „sirotky“ je vrcholně odporné. Jeden z nejznámějších Čechů se naštval a zahanbil všechny plané žvanily činem

17:23 Kulturní fronto, vaše citové vydírání „sirotky“ je vrcholně odporné. Jeden z nejznámějších Čechů se naštval a zahanbil všechny plané žvanily činem

Daniel Vávra je tvůrcem počítačové hry Kingdom Come: Deliverance, která se v roce 2018 stala jednou …