Za hlavní vzkaz summitu bude podle Stropnického potvrzení jednoty nebo potvrzení úlohy Británie v rámci Aliance. Dále očekává „inventuru z Walesu“, tedy plnění akčního plánu připravenosti, který přijal předchozí alianční summit. Debatu očekává i o Ukrajině a dialogu s Ruskem. „Jak ho vést, když Minsk 2 (dohody o mírovém řešení krize na východní Ukrajině) není dodržován,“ poznamenal. Očekává také diskusi o větším příspěvku Aliance při kontrole Středomoří v souvislosti s migrací. Podotkl, že alianční lodě v Egejském moři se osvědčily. Myslí si, že Německo přijde s návrhem na větší aktivitu NATO v této oblasti.
Zaorálek novinářům řekl, že Česko bude takové zapojení podporovat. „Jsme pro spojení mezi evropskou akcí Sophia a silami NATO, které by měly pomoci ve Středozemním moři zvládat tu poměrně komplikovanou situaci, která je kolem uprchlíků,“ řekl novinářům šéf české diplomacie.
Jedním z hlavních výstupů summitu bude potvrzení vyslání čtyř praporů do Pobaltí a do Polska. Zda do praporů přispěje i Česko, není podle Stropnického v tuto chvíli jasné. „Zatím nás o to nikdo nepožádal,“ poznamenal. „Byli bychom toho patrně schopni, na druhou stranu si myslím, že jsme velmi aktivní venku a začínáme si už sahat na horní hranici toho, co můžeme,“ řekl s poukazem na to, že v zahraničních misích působí stovky českých vojáků. Armáda zároveň musí zajistit jejich rotaci. Další vojáci jsou vyčleněni do různých bojových uskupení pro NATO a Evropskou unii. Zaorálek poznamenal, že v otázce sestavení praporů se ještě musí doladit některé věci například ohledně financování.
Zástupci Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by měli na summitu oznámit podrobnosti vyslání společné jednotky do Pobaltí. Od ledna 2017 by postupně měla v Pobaltí cvičit s tamními i americkými kolegy česká, slovenská, maďarská a polská rota o síle asi 150 vojáků.
Zaorálek očekává od nynější vrcholné schůzky NATO posílení výcviku iráckých vojáků. Připomněl, že Česko chystá do Iráku vyslání výcvikové mise, která bude školit piloty na stroje L-159.
Na summitu především ze strany USA, které vydávají nejvíce peněz na společnou obranu, zazní i požadavek na růst národních obranných rozpočtů. Česko dává na obranu ročně kolem jednoho procenta HDP a doporučovaným dvěma procentům se přibližuje velmi pomalu. Podle Stropnického ale rozpočet každoročně roste reálně o devět až deset procent, tedy o čtyři až pět miliard. Kvůli hospodářskému růstu se to ale neprojevuje na podílu na HDP. Poznamenal, že dosažení dvou procent HDP je reálné v roce 2025.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
