Ekonom Jeffrey Sachs označil dva dny NATO za zcela bizarní. Sám se domnívá, že NATO se nachází ve stavu zmatku a postrádá dlouhodobou strategickou vizi. „Aliance NATO je v rozkladu. Není to seriózní skupina. Nevytváří seriózní strategie,“ tvrdí Sachs.
Dokládá to i tím, že summitu NATO dominoval americký prezident Donald Trump, kterému ostatní představitelé členských zemí aliance na všechno pouze přitakávali. Podle Sachse je Trump „labilní“.
„Můžeme se tomu smát nebo říkat, že jde o taktiku, ale ve skutečnosti je to něco strašného a všichni mu na to přitakávají,“ podivuje se ekonom.
Sachs vnímá Spojené státy jako zemi bez lídra a Trumpa coby „císaře bez šatů“, odkazujíc na známou pohádku Císařovy nové šaty. Podle Sachse zkrátka lidé v prezidentově okolí záměrně přehlížejí jeho nedostatky a pouze předstírají, že je schopným vůdcem.
Summit NATO v Ankaře se konal během 7. a 8. července. potvrdil nezpochybnitelný závazek vzájemné obrany podle článku 5 a americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy zůstávají v NATO, ale tvrdě kritizoval některé ze spojenců. Navrhl například pozastavení veškerého obchodu se Španělskem a znovu otevřel otázku Grónska.
Na summit se podle Sachse ale brzy zapomene. Už nyní jsou předmětem pozornosti spíše obnovené boje s Íránem.
Přesto se Sachs ještě vrací k summitu, který dle jeho názoru nebyl setkáním seriózních lidí. Tématem tam ovšem byly i nové obranné kontrakty a výdaje na obranu. Spojenci NATO se již v minulosti shodli na závazku dávat 5 % z HDP na obranu do roku 2035 a na summitu zaznělo, že Evropa dohromady s Kanadou dávají na obranu 4 % z jejich celkového HDP. Podle Sachse je v NATO podporováno utrácet peníze především za americké zbraně a mluvit o válce.
Spojenci se shodli také na vojenské pomoci Ukrajině v objemu 70 miliard dolarů, přičemž stejná částka je naplánovaná i na rok 2027. Přibližně 30 miliard z toho by ovšem mělo jít již ze schválené půjčky Evropské unie pro Ukrajinu.
Vlády poháněné „válečnou mašinérií“
„Evropští lídři nadále volají po intenzivnějších úderech proti Rusku s využitím vlastních zbraní, na základě vlastních zpravodajských informací a vlastního určení cílů. Cílem je zřejmě donutit Rusy k návratu k jednacímu stolu. To však říkají evropští lídři, kteří i po čtyřech a půl letech stále bojkotují diplomacii,“ připomíná politolog Glenn Diesen.
K evropským lídrům se už ale přidává i americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio a i Trump připustil možnost uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou kvůli bezpečnostním zárukám.
Trumpův odklon od předvolebního slibu o ukončení války na Ukrajině za 24 hodin vysvětluje především tlakem amerického vojensko-průmyslového komplexu a politických institucí. Podle něj se Trump při každém pokusu o diplomatické řešení střetl s odporem Kongresu, Pentagonu i širší politické třídy, načež ustoupil a přiklonil se k tvrdšímu postupu vůči Rusku.
Podle Sachse už ani v Rusku nikdo nečeká, že by Trump měl hrát rozhodující roli v zastavení války. „Ruští lídři mají bohaté zkušenosti s tím, že prezidenti přicházejí a odcházejí, ale bezpečnostní aparát USA – vojensko-průmyslový digitální komplex – představuje zásadní část americké politiky,“ uvádí Sachs. „Vláda USA a vlády hlavních zemí jsou poháněny válečnou mašinérií zaměřenou na zisk,“ dodává. Rusko podle něj už ztratilo naději v Západ a soustředí se spíše na Eurasii.
Války se podle Sachse líbí také velkým technologickým společnostem, a to předně díky tomu, že během nich mohou testovat své nové zbraňové systémy a dostávají velké obranné kontrakty.
Tři možné cesty pro konec války na Ukrajině
Spojenci na summitu v Ankaře oznámili nové zbrojní zakázky v hodnotě 50 miliard dolarů a zavázali se k rozšíření společných výrobních kapacit. NATO spustilo například NATO Front Door for Industry, jednodušší vstupní bod pro firmy, které chtějí jednat s Aliancí o průmyslové spolupráci, a nástroj NATO Engine pro rozšiřování průmyslových kapacit napříč Aliancí.
Na nízkých preferencích lídrů Evropy Sachs dokládá, že veřejnost o války nestojí. „Nechtějí vojenskou eskalaci a poslední průzkum od společnosti Gallup ukázal, že i Ukrajinci chtějí, aby válka skončila,“ připomíná Sachs.
„Máme zde politické lídry, kteří operují zastaralým způsobem, věří v nadvládu a moc Západu, nechápou změny, k nimž ve světě dochází, a nerozumějí ani svému veřejnému mínění,“ říká Sachs.
Válka na Ukrajině dle jeho slov může skončit třemi způsoby. Rusko buď dosáhne svého vojenského cíle. A za druhé podle něj válka může přerůst v jaderný konflikt. „Rozhodně je to možné, protože nás vedou nejvíce nekompetentní lidé. Od Trumpa až po Macrona a spoustu dalších,“ říká Sachs.
Třetí cestou pro konec války na Ukrajině může nastat až ve chvíli, kdy budou vlády „válečných štváčů“ nahrazeny.
Celý rozhovor Jeffreyho Sachse s Glennem Diesenem ke shlédnutí zde:
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Jeffreym Sachsem, že Rusko už ztratilo důvěru v Západ jako partnera pro jednání?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
