Podle Brzezinského se nyní Západ a Rusko nacházejí ve studené válce. Naštěstí však prý je méně pravděpodobné, že by mělo napětí dále gradovat. Bývalý poradce pro národní bezpečnost amerických prezidentů je přesvědčen, že tentokrát však studená válka nebude trvat tak dlouho jako ta minulá. „Věci se nyní pohybují mnohem rychleji. Vnější tlaky se dnes promítají i do těch vnitřních. Pokud bude pokračovat kolaps Ukrajiny, bude sílit i domácí tlak na prezidenta Putina, jenž jej přinutí, aby hledal alternativní řešení. Doufejme, že je Putin dost chytrý na to, aby věděl, že zmíněné alternativní řešení je lepší hledat dříve, než bude pozdě,“ míní Brzezinski.
„Ruský prezident podle mnoha kritérií chytrý skutečně je. Jeho politické instinkty jsou na vysoké úrovni. Proto mě překvapilo, proč si svými kroky znepřátelil čtyřicetimilionový národ sousedící s jeho zemí, který předtím žádné nepřátelství vůči Rusku neprojevoval,“ konstatuje Brzezinski. Chystané umístění těžkých amerických zbraní v pobaltských státech a státech východní Evropy je podle Brzezinského správným krokem. „Nechci válku, ale nemyslím si, že bychom měli nechat bez odezvy reakce druhé strany. Pokud nic neučiníme, tak se naopak válce přiblížíme. NATO má plné právo učinit podobný krok v situaci, kdy jeho členským státům hrozí potenciální nebezpečí,“ soudí Brzezinski.
Celý text v angličtině je k dispozici ZDE
Brzezinski odmítá, že by toto rozhodnutí mohlo naopak zvýšit napětí v regionu a vyprovokovat Rusko k dalším akcím. „To je přesně argument, který se používal v době, kdy Hitler napadl Československo a poté Rakousko. Putin a Hitler mají skutečně několik společných rysů. Rozdíl je ovšem např. v tom, že Hitlerovi na rozdíl od Putina nikdy nešlo o peníze. Ruský prezident je nebezpečný v tom, že je s nadsázkou řečeno gambler,“ míní Brzezinski a tvrdí, že v případě napadení Pobaltí by NATO do války s Ruskem jít mělo. „To je přece základní smysl NATO, ne? Myslíte, že by bylo bezpečné nechat to jen tak být?“ podivuje se Brzezinski.
Za dobrý tah považuje Brzezinski to, že přenechal americký prezident Barack Obama hlavní slovo v otázce řešení ukrajinské krize německé kancléřce Angele Merkelové. „Ona odvádí skutečně dobrou práci, navíc Obama má plné ruce práce na Blízkém východě. Přesto tak úplně nesouhlasím s jejím názorem, že bychom neměli poskytovat Ukrajině obranné zbraně. Myslím, že to naopak dává smysl. Rusům by se tak zabránilo v případné snaze provést na Ukrajinu invazi a převzít v této zemi otěže moci. Kdyby se Rusové chtěli zmocnit tak rozlehlé země, museli by nejdříve dobýt velká města. To by bylo obtížné, kdyby měli vojáci a obyvatelé k dispozici obranné zbraně,“ poukazuej Brzezinski.
Možným řešením krize na Ukrajině je podle Brzezinského uvedení do praxe takových opatření, která po dlouhé dekády zajišťovala stabilní a mírové vztahy mezi Ruskem a Finskem. „Ukrajina má právo zvolit si svobodně svoji politickou identitu, politické směřování a také si vytvořit užší vazby s kontinentální Evropou. Zároveň bychom však měli ujistit Rusko, že se Ukrajina nestane členem NATO. Jsem přesvědčen, že takové řešení by skutečně mohlo fungovat,“ říká Brzezinski.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
