Dan Vávra má za to, že dnešní česká společnost je rozvrácená, nefunkční a krátkozraká. Stačí se prý podívat na to, jak slavíme Vánoce, v jak žalostně osamělé svátky se Vánoce proměnily.

Kdysi bývalo zvykem, že se Vánoce slavily v širokém rodinném kruhu. Setkali se nejen bratři a sestry se svými rodiči, ale přimíchali se do toho ještě tetičky, strýčkové, babičky, dědečkové, bratranci, sestřenice, případně i jejich děti. Některé rodiny slaví v takovémto širokém kruhu Vánoce dodnes. Ale je jich menšina. Většina rodin slaví dnes Vánoce jen v tom nejužším kruhu, ve dvou nebo ve třech lidech, často bez otce či bez maminky, protože rodiče se už před lety rozvedli. Takovýto obraz české atomizované společnosti se Vávrovi jeví jako velmi smutný a rozvrácený.

„Naprosto nerozporuji, že mít děti je někdy příšerná řehole. Taky to dost leze do peněz. A člověk má o dost míň času na svoje koníčky a práci. Obzvláště pro matky je dítě zásadní překážka v kariéře. Jakožto poměrně velký sobec to vím moc dobře. Jenže každá mince má dvě strany. Třeba ty Vánoce. Anebo že vám má v důchodu kdo utírat prdel. Zdá se mi takřka neuvěřitelné, jak si dnešní lidé neuvědomují, že život nekončí ve třiceti (při troše štěstí), že každá kariéra jednou skončí a že lidé umírají. Nemůžou si to uvědomovat, protože jinak by jim došlo, že tímhle stylem života skončí v šedesáti sami, eventuálně s hroutící se dcerou samoživitelkou na krku a nebudou mít na světě nikoho, kdo by jim pomohl, vzpomněl si na ně a nedejbože mu na nich záleželo. Skončí jako kůl v plotě a budou moci vzpomínat na svoji „kariéru“ v korporátu, kde to dotáhli na manažera/ku, který měl zadara firemní tédéíčko, šéfoval deseti lidem a dostával čtrnáct platů,“ napsal Vávra na blogu iDNES.cz.