„Snížená pohyblivost, až netečnost reprezentace EU je také příčinou strmého vzestupu role Berlína. Proti němu v zásadě nemůžeme mnoho rozumného namítat: někdo si tu musel vzít slovo a převzít odpovědnost tváří v tvář akutním problémům. Ostatně kromě návrhu řešit migrační krizi povinnými kvótami se Praha s Angelou Merkelovou v ničem zásadně nerozchází. Stabilní a významné, diplomaticky akceschopné Německo je i pro nás nadějí, že se Evropa pod tíhou aktuálních nejistot nezačne rozpadat do regionů, jež se navzájem budou stále více odcizovat vlivem partikulárních zájmů a vášní. Když už tuto naději po Brexitu očividně není schopna zajistit EU...,“ konstatuje s povzdechem Švanda.

O svou budoucnost bychom se ale měli přičinit i my sami a nespoléhat na to, zda a kdy něco zařídí z Bruselu nebo z Berlína. Podle autora je v našem nejlepším zájmu rozvíjet dobré vztahy se sousedy na západ od nás. Neměli bychom však zapomínat ani na okolní státy na jihu, severu či na východě. Teprve v okamžiku, kdy bude vše dobře fungovat nejen u nás, ale i kolem nás, budeme ve větším bezpečí.