Výzkumníci zjistili, že šiřitelé dezinformací často vůbec nepátrají po původním zdroji informace. Podstatnější pro ně je, kdo jim informaci sdělil. Pokud je to někdo, komu věří, kupříkladu kamarád či člen rodiny, jsou lidé ochotni věřit i nesmyslu.

„Skupinu šiřitelů jsme definovali jako jedince, kteří pravidelně sdílí obsah, který velká média, včetně veřejnoprávních, podle nich záměrně zkreslují nebo zamlčují. Šiřitelů je podle rychlé sondy odhadem kolem 5 % v populaci. Odhadem dalších 10 % populace si takové informace aktivně často vyhledává, ale pravidelně je nešíří,“ uvedli k tématu výzkumníci Nikola Hořejš, Jitka Uhrová, Michaela Trtíková Vojtková, Matěj Jungwirth a Martin Buchtík.

Prý není pravda, že by dezinformace šířili jen senioři, případně, že jde o chudší občany sympatizujícími s radikálními hnutími. Dezinformace často šíří i lidé slušně finančně zajištění, bez jasného politického vyhranění.