„Nelíbí se mi, když se představitelé katolické církve lísají k politikům, protože mají moc. Býval jsem politikem, moc moci jsem neměl, ale zván na významné církevní akce jsem byl. Usazovali mě na čestná místa a pěstovali ve mně pocit, že jsem důležitou osobou,“ řekl Kroupa se slovy, že si myslel, že jde o odměnu za jeho činnost pro církev v temných dobách komunismu. „Ale nebylo tomu tak,“ podotkl následně s tím, že když v politice skončil, kopli jej do zadku a nikdy jej nikam nepozvali. „Kdyby mě byli bývali pozvali, byl bych se býval omluvil a ani řízků bych jim neujedl. Měl jsem oficialit plné zuby. Nepřišel bych a nepodezíral církevní činitele z toho, že se lísají k mocným,“ dodal. 

A právě i otec kardinál Duka, jak píše Kroupa, bývá podezírán z toho, že se podbízí mocným. „Bývá viděn ve společnosti politiků, mně obzvláště protivných, jako je Václav Klaus či Miloš Zeman, kteří svou nenávist ke katolické církvi projevili nejen slovem, ale i skutkem. Celá desetiletí aktivně bránili spravedlivému majetkovému vyrovnání s církvemi, při čemž je před veřejností stavěli do role chamtivých organizací, žádajících, co jim nenáleží. A otec kardinál jim nadbíhá víc, než je nutno k udržení korektních vztahů. Mrzí mě to na něj,“ řekl Kroupa.

I přesto všechno však dopis papeži nepodpořil. Duku totiž pokládá za člověka čestného a jednajícího podle vlastního přesvědčení, „...kterému mohu své výhrady říci do očí a vést s ním o nich věcný dialog“, podotkl Kroupa.