Bordačev konstatuje, že evropští politici jsou řízeni dvěma protichůdnými emocemi. Na jedné straně jsou prý spokojeni s výsledkem událostí na Ukrajině, ale zároveň se obávají o budoucnost Evropy v oblasti mezinárodní politiky. „Rusko jedná zcela v souladu s dohodami uzavřenými v Minsku, zatímco Kyjev dohody nestále porušuje. To však nebrání Evropské unii, aby Moskvu neustále obviňovala z oddalování dokončení mírového procesu. EU tím ukazuje, že nehodlá nést za budoucnost Ukrajiny nebo Donbasu žádnou zodpovědnost,“ tvrdí Bordačev, který je mimo jiné ředitelem Centra pro evropská a zahraniční studia (CCEIS).
Bordačev dále zmiňuje Dohodu o prohloubení volného obchodu mezi Bruselem a Kyjevem, která vejde v platnost 1. ledna 2016. V jejím důsledku prý dojde k vážnému poškození sociálního systému na Ukrajině a záplavě evropského trhu levnou pracovní silou. Připomíná také, že evropský pracovní trh čelí příchodu desítek až stovek tisíc dělníků z Blízkého východu. „Masivní migrace představuje velkou výzvu pro solidaritu Evropské unie. Mnozí analytici hovoří o největší krizi evropské integrace v historii. Většina politiků však stále věří, že dokážou migrační krizi úspěšně čelit,“ píše Bordačev a poukazuje také na zdlouhavá jednání mezi USA a EU o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.
Celé znění anglicky psaného textu je ZDE.
„Evropští politici zároveň přiznávají, že doby, kdy mohla Evropa a Západ diktovat zbytku světa své podmínky, jsou nenávratně pryč. Globální ambice evropského kontinentu jsou minulostí a je zřejmé, že Evropská unie potřebuje vyšší zabezpečení svých vnějších hranic a maximální stabilitu v přilehlých oblastech. Zkrátka a dobře, Evropa potřebuje mír a celkové zklidnění situace na hranicích, aby mohla řešit své vnitřní problémy. Všechny tyto výzvy nutí Evropu přemýšlet o tom, jak zlepšit vztahy s Ruskem, které byly v posledních dvou letech vážně narušeny,“ uvádí Bordačev a zmiňuje zprávu Clingendaelu publikovanou holandským think-tankem Institute of International Relations.
„Právě těmito myšlenkami se zabývá analýza, kterou vypracoval významný nizozemský expert Peter van Ham. Evropská unie se ve vztahu k Rusku dle jeho názoru dopustila mnoha chyb a přehmatů. Ham ve své zprávě volá po tom, aby byly budoucí vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií postaveny na realističtějším a pragmatičtějším základě,“ uvádí Bordačev a tvrdí, že je nutné nastavit nový formát vzájemných vztahů. „Ale ještě před tím musíme zodpovědět celou řadu klíčových otázek. V prvé řadě by měla EU začít konečně reflektovat to, co od ní očekává zbytek světa. Měla by vzít na zřetel vedle svých také zájmy ostatních globálních hráčů,“ nabádá Bordačev.
Za důležité rovněž považuje, aby Evropská unie přestala rozdělovat mezinárodní organizace a uskupení na „dobré“ a „zlé“. „V současné době postupuje EU velmi selektivně a spolupracuje jen s těmi subjekty, které uznávají její vedoucí úlohu ve světě. Proto ještě nebyly navázány přímé vztahy s Eurasijskou hospodářskou unií. Neméně podstatná zůstává otázka, jestli si bude moci Rusko zachovat své postavení na východě a přetavit je do konkrétních kroků. Mezi Moskvou a Pekingem existuje pevné strategické partnerství. Jako pro silného hráče v eurasijské oblasti bude pro Rusko v budoucnu vhodné rozvíjet své vztahy také s Evropou,“ uzavírá Bordačev.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
