Valůch úvodem rekapituluje, kdy kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti vznikla. Jak uvádí, spouštěčem byly pouliční protesty v Janově na Mostecku roku 2008. Protiromských nepokojů na severu Čech se v nebývalé míře totiž účastnili nejen neonacisté, ale i běžní občané. První úvahy o kampani se tak podle Valůcha objevily o tři roky později.
Cílem projektu měl být například důkladný popis migrace chudých, kdy místní samosprávy své nechtěné občany vytlačují mimo své hranice na úkor dalších obcí. Obce a města se měla naučit lépe řešit problém sociálního vyloučení, aby nedocházelo ke zvyšování napětí. Projekt se měl zaměřit i na mladé, neboť jejich sympatie k extrémně pravicovým stranám rostou.
Původní text ZDE.
„To vše se nakonec zhmotnilo v jednotlivé projektové aktivity pod jednou střechou. Mezi ně patřila i takzvaná mediální kampaň zaměřená na mladé lidi, která později dostane značku Hate Free. Fondy zemí EHP (či zjednodušeně Norské fondy) nabídly, že je finančně podpoří. To znamenalo celkový rozpočet 40 milionů na tři roky a příležitost udělat něco velkého a dlouhodobého. To, že se chystá další ‚kampaň proti rasismu‘, však nikde příliš nadšení nebudilo, naopak,“ vypočítal Valůch a vzpomíná na rok 2013, kdy vznikal tým.
„Považovali jsme za nezbytné, aby ti, kdo se na kampani budou podílet, prokázali autentický zájem a nasazení. Otázka, zda to není příliš aktivismu na nepatřičném místě, od té doby projekt provází až do dnešních dnů. Volba, zda má takový projekt vést univerzální úředník, který zajistí, aby celou kampaň realizoval dodavatel v podobě reklamní agentury, nebo úředník, který téma silně vnímá a aktivně řeší, nemá nutně jedinou správnou odpověď,“ zmínil.
Popsal, jak v létě 2013 na facebookových stránkách začali nabízet rozmanitý obsah a zjišťovali, o co mají lidé zájem a jak na něj reagují. „Vyvracení hoaxů se velmi rychle ukázalo jako nedostatkové zboží, po kterém je velká poptávka. Začala vznikat poměrně silná komunita. S ohledem na aktuální situaci bylo přirozené, že jsme se věnovali především anticiganismu, což po nás ostatně vyžadovaly některé organizace a iniciativy i na mezinárodním poli. Už tehdy ale bylo zřejmé, že anticiganismus a později nenávist vůči muslimům či uprchlíkům představují spíše symptomy něčeho mnohem hlubšího,“ podotkl.
‚Jednorázová kampaň snažící se o změnu postojů a hodnot nemohla fungovat, což ani nelze očekávat. Stále více se však potvrzovalo, že chybí silný komunikační kanál, který bude mít výrazný denní dosah, umožní reagovat na to, co se právě děje, a rozpoutá diskusi v rámci elementárních pravidel slušnosti,“ zmínil.
Podotkl rovněž, že Hate Free se pokouší o stavění mostů, a to v každodenních diskusích a skrze rozhovory s těmi, kteří v diskusích patří mezi nejhlasitější názorové oponenty. „Samozřejmě, komunita příznivců Hate Free Culture sdílí určitý pohled na svět a tvoří jistou specifickou bublinu. Právě proto je ale zajímavé, že přes 60 procent těch, kteří vstupují do interakce s obsahem na facebookové stránce, nepatří mezi fanoušky stránky, a pocházejí tedy z jiných ‚bublin‘. Průnik tedy je možný a reálně se děje. Místo hledání střetu tam, kde nutně nemusí být, se časem prověřila komunikace založená na naslouchání a hledání toho, co nás spojuje. Bez nálepkování,“ řekl.
„V probíhajících diskusích o Hate Free se nikdo nepozastavil nad otázkou, jak vlastně vypadá komunikace směrem k obětem a ohroženým skupinám a jak ji vnímají. Ze strany státních institucí, policie či politiků vždy zcela chyběla a chybí. Ani pro média nejsou tito spoluobčané zaznamenáníhodnou cílovkou. Pokud k nim tyto instituce přece jen nějaké sdělení vyslaly, promlouvaly spíše k nepříjemné přítěži, která se musí naučit chovat, anebo si pak nestěžovat. Byl nejvyšší čas, aby státní správa vyslala alespoň slabý signál, že si uvědomuje, jak velkou roli hrozba násilí z nenávisti v jejich životech hraje a že jí to není lhostejné,“ uzavřel a pochválil Hate Free v tom, že doposud zde neexistovala komunikační aktivita jakékoli složky státní správy, která by s občany byla v tak intenzivním denním i nočním upřímném kontaktu.
Psali jsme:
_635464600851820339.jpg&id=25443)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
