Nejdříve Stehlíková připomene, že měl Putin v projevu faktickou chybu. Uvedl totiž, že k podepsání Charty OSN došlo na konferenci v Jaltě, přičemž se tak stalo v San Francisku a jako psychiatrička to přisuzuje jeho touhám po světovládě.
Zároveň útočí na část jeho projevu, kdy Putin obviňoval USA z převratů a barevných revolucí, přičemž on sám jich má také mnoho na svědomí. „Vlastní podíl zodpovědnosti Putin nikdy nepřiznal. Přitom právě Sovětský svaz a později Rusko masivně podporovaly Asadův režim, jehož teror je příčinou krvavé občanské války v Sýrii a exodu milionů Syřanů z vlasti,“ tvrdí Stehlíková.
Putin má podle ní především problém s tím, že po anexi Krymu jej přestal svět brát vážně a bavit se s ním. „Vladimir Putin je přesvědčen, že velká geopolitika stojí na osobních vztazích několika vyvolených a mocných, a proto se cítil bojkotem Západu hluboce uražen a zneuznán jak mocensky, tak i lidsky,“ píše Stehlíková.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa