Rekordně nízká nezaměstnanost a nedostatek lidí na pracovním trhu nutí podniky zvedat mzdy. Když nepomůže vyjednávání, nebojí se zaměstnanci stávkovat. Podnikům většinou nezbývá než připlatit, protože zpravidla tahají za kratší konec provazu a nemohou si dovolit odchod lidí, zvláště těch kvalifikovaných.
V energetické společnosti E.ON, která dodává plyn a elektřinu zhruba jednomu a půl milionu zákazníků, jdou ale jednání o zvyšování platů ztuha. Podle informací TÝDNE se mezi zaměstnanci dokonce vážně hovoří o stávce. Znamená to, že bude část republiky bez proudu? Z energie poskytovatele E.ON svítí takřka celé jižní Čechy a jižní Morava.
Odbory situaci hodnotí opatrně, nicméně nejextrémnější způsob řešení nevylučují. „Naše možnosti stávky jsou omezené, nemůžeme přerušit dodávky energií na několik hodin a odpojit třeba nemocnice. Doufáme, že se nějak dohodneme,“ řekl TÝDNU Martin Picmaus, zástupce odborů a člen dozorčí rady společnosti. „Zákon stávku nezakazuje, ale není to na pořadu dne,“ podotkl člen dozorčí rady Miroslav Pelouch.
Očekávání zaměstnanců jsou každopádně velká, hlavně s ohledem na to, že v posledních třech letech mají na výplatních páskách stále stejné cifry. Deset procent Nejvíce nespokojeni jsou řadoví zaměstnanci. Kupříkladu průměrný plat montérů pracujících pro E.ON se pohybuje okolo 27 tisíc korun hrubého.
Podle původního plánu měl činit nárůst tarifních mezd dvanáct procent. Alespoň taková prý byla dohoda s dnes už bývalým jednatelem Michaelem Fehnem. Hned dva zdroje z energetického trhu téměř totožně shrnuly aktuální situaci: „Nový předseda představenstva Martin Záklasník ale dohodu se zaměstnanci zmuchlal a hodil do koše. Všichni jsou na něj naštvaní. Navíc, oproti Fehnovi je celkově nekompetentní, předtím pracoval jako šéf marketingu v T-Mobile a teď vede E.ON…“ Odborář Picmaus říká: „My bychom byli rádi, aby se zaměstnancům zvedly tarify o deset procent.“
Odbory vedle toho žádají záruky na další tři roky, v rámci nichž by mělo postupně dojít až k osmnáctiprocentnímu nárůstu mezd. Tímto požadavkem se inspirovali u svého konkurenta, společnosti Innogy, která nedávno schválila novou kolektivní smlouvu. Vzhledem k tomu, že si dnes firmy běžně přetahují zaměstnance, nemůže vedení společnosti E.ON brát podobné precedenty zcela na lehkou váhu. Mazání ztrát Jenomže mateřský koncern potřebuje šetřit a v posledních letech škrtá na všech frontách.
Za loňský rok německý E.ON prohloubil ztrátu na rekordních 16 miliard eur (432,3 miliardy korun), v předchozím roce prodělal sedm miliard eur. Důvodem byly odpisy v bývalé divizi elektráren Uniper (ty se dostaly do ztrát kvůli poklesu velkoobchodních cen elektřiny, k němuž přispěla masivní podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů). Firmu zasáhlo i rozhodnutí německé vlády opustit jadernou energetiku.
E.ON také kvůli umazání dluhů pokračuje v rozprodeji majetku a propouštění zaměstnanců. V České republice jejich počet klesl z původních čtyř a půl tisíce zhruba na 2500. Aktuálně prý není vyloučeno další propouštění. „Hrozí i zdražování energií, které s tím souvisí,“ dodává zdroj TÝDNE.
Spekuluje se i o tom, že současný šéf Záklasník má českou dceru firmy připravit na prodej. Cena? Okolo čtyř miliard korun. Mezi zájemci o koupi prý figuruje třetí nejbohatší Čech Daniel Křetínský, majitel Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Ten už od Němců v uplynulých letech odkoupil několik aktiv, mimo jiné čtyřicetiprocentní podíl ve slovenské společnosti NAFTA. Na druhou stranu, tuzemské podniky patřící koncernu jsou na rozdíl od svých zahraničních sester výdělečné, takže by si akcionáři jejich prodejem moc nepomohli.
Například E.ON Česká republika, servisní organizace, zajišťující služby pro ostatní společnosti ze skupiny, vykázala loni čistý zisk bezmála 515 milionů korun, což je meziročně o 37 milionů více. Obchodník s elektřinou a plynem E.ON Energie zvýšil zisk o 583 milionů na 1,45 miliardy korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
