EU má důmyslnou dělbu práce, a tu teď chceme zničit, varuje Jiří Pehe. Kdybychom mohli vyhlásit europandemii, bylo by to prý lepší

10.04.2020 18:20

Komentátor Jiří Pehe vyčinil státům Evropské unie, že před vypuknutím koronavirové krize nepřenechali větší míru pravomocí Bruselu a neintegrovali se i v jiných oblastech stejně, jak tomu je u společného trhu. Nynější krizi by takto posílená EU prý vyřešila mnohem lépe nežli samostatné země. „Kdyby celá unie měla před vypuknutím pandemie společné nástroje k vyhlášení panevropského stavu nouze, v němž by mohly zůstat otevřené vnitřní hranice a zachovány v přijatelné míře toky zboží i služeb, a byly by po ruce i skutečně funkční společné finanční nástroje pro pomoc nejvíce zasaženým zemím, byli bychom nyní v lepší situaci,“ pronesl komentátor pro Český rozhlas.

EU má důmyslnou dělbu práce, a tu teď chceme zničit, varuje Jiří Pehe. Kdybychom mohli vyhlásit europandemii, bylo by to prý lepší
Foto: Screen: ČT24
Popisek: Politolog, spisovatel a komentátor Jiří Pehe.
reklama

Anketa

Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?

hlasovalo: 27635 lidí
Podle Peheho za současné problémy Evropské unie nemohou její instituce, nýbrž členské státy, jelikož prý jsou málo integrované.

Integrace by dle jeho komentáře měla proběhnout i řadě dalších oblastí. Neopomíjí ani zdravotnictví. Brusel prý měl při nástupu koronavirové nákazy v Evropě „svázané ruce, protože EU není vybavena pravomocemi reagovat na globální kalamity, jako je současná pandemie, jako jeden celek“.

„Brusel se tak mohl nanejvýš pokoušet aktivity členských států koordinovat a varovat, že překotné zavírání hranic není dobrý nápad, jenže se rychle spustil dominový efekt, v němž jeden stát po druhém začal přijímat vlastní, často drastická opatření. Ta sice možná zpomalila šíření nákazy na jejich územích, ale zároveň de facto paralyzovala společný trh, a spolu s ním pohyb zboží i služeb v rámci EU. Za oběť padl i pohyb lidí rámci schengenského prostoru,“ vyčítá Pehe.

Právě nekoordinované reakce jednotlivých států, podle něj, jsou nyní nemalou překážkou při obnově jejich hospodářství. „Prosperita členských zemí EU se totiž odvozuje především od fungujícího společného trhu. V EU existuje důmyslná dělba práce. Ekonomiky některých zemí, jako je Česká republika, jsou zcela závislé na exportu do jiných zemí unie,“ připomíná Pehe.

Obnovení fungování společného trhu je však podle Peheho problematické, jelikož každá země zvolila odlišný přístup. „Zejména státy, které zvolily restriktivnější přístup, nemohou ani navzdory případným úspěchům v boji se šířením viru u nich doma znovu otevřít hranice, aby se nákaza u nich opět nezačala šířit. A neotevřou-li se hranice, neobnoví se plně ani fungování společného trhu, na jehož existenci závisí ekonomická prosperita v jednotlivých zemích,“ míní. Skutečný obrat dle něho nastane až tehdy, jakmile se plně obnoví fungování společného trhu.

Pehe by chtěl vidět „nové odvážné kroky“, jako kupříkladu vytvoření společných evropských dluhopisů v rámci eurozóny. Myslí si, že s jejichž pomocí by bylo možné financovat obnovu v zemích jako jsou Itálie a Španělsko, jež jsou na pokraji bankrotu. Takovému postupu pomoci pro zejména jižní státy eurozóny, které i dlouhá léta před koronavirovou krizí nebyly schopny uvést své ekonomiky do rovnováhy, však nyní brání ekonomicky stabilnější země v čele s Nizozemskem a Německem.

Dle Peheho by nynější krizi vyřešilo, kdyby měl Brusel ve svých rukou o mnoho vyšší pravomoci, namísto členských států EU. „Je stále více zřejmé, že kdyby celá unie měla před vypuknutím pandemie společné nástroje k vyhlášení panevropského stavu nouze, v němž by mohly zůstat otevřené vnitřní hranice a zachovány v přijatelné míře toky zboží i služeb, a byly by po ruce i skutečně funkční společné finanční nástroje pro pomoc nejvíce zasaženým zemím, byli bychom nyní v lepší situaci,“ pravil Pehe. „Scelit toto vše opět ve fungující celek bude obtížné už kvůli různým zdravotním opatřením v různých zemích,“ doplňuje.

To, že Evropská unie neměla k dispozici ještě větší pravomoci, nežli má nyní, Pehe označuje za „krátkozrakost“. „Jednotlivé státy sice vlastními silami zřejmě omezí nákazu koronavirem na jejich území, ale vlastními silami jen těžko zabrání tomu, aby pandemie koronaviru nebyla následována hospodářskou pandemií, která může mít v konečných důsledcích horší dopady než zdravotní kalamita, která ji spustila,“ dodává.

Evropská komise ve středu přišla s návrhem o prodloužení uzavření vnějších hranic Evropské unie do 15. května. Zákaz vstupu cizinců s výjimkou nutných případů se vztahuje celkem na 30 evropských zemí. Opatření, které platí již od poloviny března, je dle ní nutné prodloužit o další měsíc.

Šéfka Evropské komise (EK) von der Leyenová se k uzavírání hranic stavěla kriticky. 13. března zkritizovala uzavření hranic České republiky a Slovenské republiky a tvrdila, že to bude mít nedozírné následky pro obyvatele evropských států a jejich ekonomiky. Pět dnů na to však připustila, že je uzavírání hranic nutné, a postupně otočila pohled i na další opatření. Následně některé země včetně České republiky kritizovala za jejich uvolňování některých restrikcí, jelikož EK měla v plánu zveřejnit vlastní strategii. K tomu ale nakonec kvůli naléhání vysoce zasažených zemí – Francie a Španělska – nedošlo a EK tak svůj společný plán na postupné uvolňování restrikcí nazvaný „exit strategie“ zatím zveřejňovat nebude.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Děláme to tak schválně. Šokovat, naštvat lidi. Blokují auta kvůli klimatu, za týden chystají velkou věc v Praze

4:36 Děláme to tak schválně. Šokovat, naštvat lidi. Blokují auta kvůli klimatu, za týden chystají velkou věc v Praze

ROZHOVOR Je na místě motivovat lidi přes strach? „Úplné uklidnění bych vlastně nedoporučovala,“ říká…