Právě v rámci odvety proti unijním sankcím podle Bašty uvolnil Lukašenko hranici mezi Běloruskem a Litvou pro přechod migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky, kteří přilétají nově zřízenými linkami do Minska. Počty zájemců o unijní blahobyt zatím nejsou nijak závratné (asi 1500 osob), ale potenciál nové trasy se může skokově zvýšit a Litevci se bojí vzniku humanitární krize ve své vlasti.
Původní zdroj ZDE
Délka její hranice s Běloruskem činí 680 kilometrů, takže ji chtějí zabezpečit plotem. Už s tím mají své zkušenosti, protože před lety postavili 160 km dlouhou zeď na hranici s Kaliningradskou oblastí, která patří Ruské federaci. Zdůvodnili to obranou proti pašování, uprchlíkům a provokacím. Protože Litva je hraničním státem Evropské unie, stavbu financovala Evropská komise. „Proto litevská armáda začala na hranici s Běloruskem protimigrantský plot s ostnatým drátem neprodleně stavět a vláda se žádostí o pomoc obrátila na Brusel. Ke svému údivu tentokrát neuspěla,“ dodává Bašta.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
