Právě v rámci odvety proti unijním sankcím podle Bašty uvolnil Lukašenko hranici mezi Běloruskem a Litvou pro přechod migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky, kteří přilétají nově zřízenými linkami do Minska. Počty zájemců o unijní blahobyt zatím nejsou nijak závratné (asi 1500 osob), ale potenciál nové trasy se může skokově zvýšit a Litevci se bojí vzniku humanitární krize ve své vlasti.
Původní zdroj ZDE
Délka její hranice s Běloruskem činí 680 kilometrů, takže ji chtějí zabezpečit plotem. Už s tím mají své zkušenosti, protože před lety postavili 160 km dlouhou zeď na hranici s Kaliningradskou oblastí, která patří Ruské federaci. Zdůvodnili to obranou proti pašování, uprchlíkům a provokacím. Protože Litva je hraničním státem Evropské unie, stavbu financovala Evropská komise. „Proto litevská armáda začala na hranici s Běloruskem protimigrantský plot s ostnatým drátem neprodleně stavět a vláda se žádostí o pomoc obrátila na Brusel. Ke svému údivu tentokrát neuspěla,“ dodává Bašta.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
