Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. „Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů“ odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29 000 lidí z původně zamýšlených 160 000, své kvóty splnilo pět unijních států.