Česko má drahý jak plyn, tak elektřinu. Ovšem situace u obou těchto komodit je diametrálně odlišná. Zatímco plyn Česko musí tak jako tak odněkud dovážet, elektřinu je schopno si v jaderných, uhelných i jiných elektrárnách vyrobit samo. Vzhledem k tomu, že Česko je čistým exportérem elekřiny, dokáže ji produkovat v množství více než dostatečném.

Proč je elektřina tak drahá? Za viníka je označována burza v Lipsku. Objevují se ovšem názory, že tomu ve skutečnosti tak není, respektive že elektřina by byla drahá i pokud by se na lipské burze neobchodovala, případně že odchod z burzy je nemožný. Například den před invazí ruských vojsk na Ukrajinu sepsal novinář Přemysl Souček článek o lipské burze.

Argumentoval v něm, že burza cenu elektřiny určuje jen z poloviny. „Druhou částí je ‚regulované složka‘. Do ní například patří poplatky na nezbytné fungování operátora trhu, ale také příspěvky na obnovitelné zdroje. A to nejen na farmy ‚solárních baronů‘, ale třeba i na fotovoltaiku na vaší střeše, nebo soukromou větrnou elektrárnu. V některých zemích regulovaná složka tvoří dokonce většinu ceny pro zákazníka,“ popsal.

„Navíc není ani pravda, že by české energetické firmy k prodeji elektřiny na lipské burze nutila nějaká eurosmlouva. Zavedl je tam volný trh EU, protože je to pro ně zkrátka výhodné,“ tvrdil Souček. Burza je podle něj důsledkem toho, že mezi zeměmi funguje otevřený trh s elektřinou, kde mohou výrobci maximalizovat zisk.

„Dá se tedy říct, že energetická burza je logickým obchodním krokem, jenž nejsnadněji maximalizuje zisk prodejce. To se posléze projeví v daních, které státu zaplatí. A cena, která je výsledkem operací na burze v Lipsku, je tedy jakýmsi unijním optimem za momentálních podmínek. Což ovšem zdaleka neznamená, že ji za optimální považují i lidé, kteří ji odebírají. Ovšem v tom už je burza nevinně,“ píše dále Souček.