Bezpečnostní konference, kterou v Plzni uspořádala Evropská frakce svobody a přímé demokracie (EFD), byla plná zajímavých názorů a myšlenek. Přinášíme první část záznamu, kde vystoupil europoslanec, předseda Svobodných Petr Mach a bezpečnostní expert, spoluzakladatel strany Jiří Payne. Ten na začátku akce informoval několik desítek přítomných o svém indonéském příteli: „ Když si s ním dopisuji, tak píše, že z jejich pohledu z druhé strany zeměkoule největším bezpečnostním rizikem ve světě je Evropská unie.“
Za dvě stě let, nebo také nikdy. Ovšem ihned nikoliv
Dále pak pokračoval: „Když se dělila československá federace, tak si mnozí vzpomenou na nápad Petra Pitharta, že bychom zřídili takový dvojdomek. Ono to z ústavního hlediska nejde. Evropská unie se ocitá ve stavu, v jakém bylo Československo před rozdělením. Tehdy se federální spolupráce ukončila a převedla se ve spolupráci samostatných států. EU se ale dostala do situace z druhé strany. Převést tu současnou spolupráci na federální úroveň, to tak možná bude za dvě stě let. Na to tady není nikdo připraven. A proto jsme v bezvýchodné situaci. My máme zkušenosti, že když nic neuděláme, tak to začne vyhnívat zevnitř, objeví se problémy. Protože neexistuje řešení, tak nelze odstranit demokratický deficit, který tady byl záměrně geneticky vložen do základů EU. Problém je, že dnes úředníci v Bruselu disponují obrovskou mocí a neexistuje žádná demokratická podpora té moci.“
Podle Payneho neexistuje rovnováha ústavních institucí zákonné a výkonné moci, které by se navzájem kontrolovaly. „Která by znamenala, že když občané jsou nespokojeni, jak to funguje, tak si zvolí jinou vládu. Jenomže EU je postavena na takových principech, aby výsledek byl stejný, ať volíme, jak volíme. Žádné volby do Evropského parlamentu ještě nic v Bruselu nezměnily. Brusel si jede úřednický postup. Británie nedávno poprvé řekla, že s tímto nesouhlasí a dost možná i za cenu, že to pro ně ekonomicky nebude úplně dobré.“
Zapomeňme na samet
Rozklad podle bezpečnostního experta Svobodných pravděpodobně vůbec nebude sametový. „Když se EU rozpadne, tak to bude znamenat takový otřes pro celý svět, že nám to všichni budou další staletí připomínat. Jednou z věcí, kterou EU prosadila, je zpochybnění suverenity. Ostatně EU zpochybnila všechny tradiční hodnoty, které jsme v Evropě měli. Různorodost, rovnoprávnost, že státy spolu jednaly jako rovný s rovným, i když mocensky rovné nebyly.“ K bezpečnostní rovnováze Payne uvedl, že „Evropa byla od vídeňského kongresu postavena tak, že se vždy udržovala rovnováha. Všechny hodnoty, které tady Evropa měla, se zpochybnily. Jednou z těch prvních hodnot je suverenita. Je to pochopitelné. Podle EU je zbytečná. Příčina všech evropských válek byla, když tu suverenitu někdo zpochybnil. Zpochybňování suverenity vede k tomu, že když neplatí, tak můžeme obsadit třeba Krym.“
Bruselský úředník – náš vzor a guru?
„Brusel je založen na principu, že nepotřebujeme vědět, co potřebují občané, voliči, obyvatelé Evropy, protože my úředníci v Bruselu víme, co je pro nás dobré,“ pokračoval dále za velkého zájmu přítomných Payne. „Takže hlasujte si, jak chcete, my to stejně uděláme po svém. My víme, co byste měli chtít. Ano, párkrát se stalo v dějinách evropské kultury, že v referendu občané rozhodli jinak, než si úředníci přáli, a tak se referendum muselo opakovat. Protože my v Bruselu víme, co je pro vás dobré, a vy budete hlasovat tak dlouho, až to bude podle nás. Další problém, který v posledních letech zesiluje, je něco, čemu se říká populismus, extremismus. Jak se liší populismus od demokracie? Co když je to tak – ano, tři čtyři procenta populistů, extemistů tady možná jsou, a co když si ty desítky procent, které se v mnoha zemích objevují, ať je to v Německu, Rakousku, na Slovensku, že ty desítky procent lidí, kteří jsou označováni za populisty, tak jsou velmi slušní lidé, kteří si přejí demokracii, přejí si, aby lidé měli vliv na to, co se v politice děje, aby mohli říci – toto si nepřejeme, chceme to jinak. Že ty euronesmysly jsou důsledkem toho, že neexistuje žádná zpětná vazba od občanů k politickým strukturám v Bruselu.“