Hlavním cílem setkání bylo projednat právě otázku odchodu Velké Británie z EU, který v rámci referenda odhlasovali britští voliči již před dvěma a půl lety. Ačkoli od té doby proběhly desítky jednání zástupců obou stran, konkrétní dohoda zatím nebyla uzavřena. Premiérka Theresa Mayová kvůli tomu čelí velkému tlaku ze strany labouristů, ale i vlastních stranických kolegů. Zatím se však nezdá, že by chtěla jít cestou brexitu bez dohody.
Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?Anketa
Včera Mayová hovořila o tom, že by se mohlo tzv. přechodné období prodloužit o několik měsíců, aby se získal čas na doladění dohody. Podle stávajícího plánu by totiž mělo dojít k oficiálnímu odchodu země z EU již příští rok v březnu. Dosavadní průběh jednání však příliš nenasvědčuje tomu, že by do té doby mohly být všechny problémy vyřešeny. Prodloužení období o několik měsíců by mohlo prospět zejména s ohledem na hranici mezi Irskem a Británii.
Pokud bude Velká Británie prosazovat rozšíření přechodného období oficiálně, bude s tím muset souhlasit všech 27 zbývajících států EU. Zdá se, že to by ale v tomto případě neměl být problém. „Jsem si jistý, že na takový návrh budou členské státy reagovat pozitivně,“ řekl po skončení summitu agentuře AFP prezident Evropské rady Donald Tusk. Nicméně stávající stav věcí dohodě stále nenasvědčuje.
Fotogalerie: - Důchodci proti Macronovi
„Evropská unie si i na včerejším summitu stěžovala, že britští vyjednávači stále nesdělili své konkrétní požadavky. Za všechny to vyjádřila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaiteová, která uvedla, že je nutné se konečně dozvědět, co vlastně druhá strana chce,“ píše server. Vedle brexitu se na summitu řešila také spolupráce se severoafrickými státy ve spojitosti s migrací. A to s cílem zamezit ilegálnímu pašování lidí.
Zazněly také požadavky, které byly nepřímo směřovány na státy Visegrádské čtyřky. „Je důležité, aby se do řešení problematiky migrace zapojily všechny členské státy. Není možné stále jen tvrdit, že problém si musí vyřešit země na hranicích EU. Problém je celoevropský a řešení tedy logicky musí být také celoevropské,“ uvedl lucemburský premiér Xavier Bettel. Rakouský kancléř Sebastian Kurz hovořil o nutnosti nahradit povinné kvóty. „Každá země by tak měla přispívat tam, kde je to možné a dává to největší smysl,“ cituje Deutsche Welle Kurze.
Na Kurzův návrh se tvářil pozitivně také šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani. „Určitě je možné nepřijímat uprchlíky, ale zároveň přispívat vice po finanční stránce. Muselo by jít ale o výrazně vyšší částky. Nakonec je samozřejmě lepší aspoň kompromisní dohoda než dohoda žádná,“ uvedl Tajani.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
