Bude koncem roku 2017 Andrej Babiš ještě v politice?Anketa
Ekonomika Japonska se podle Kohouta hroutí. Meziročně poklesla o téměř sedm procent, soukromá spotřeba skoro o pětinu. Ekonom následně připomíná, že ekonomika ostrovní země se již čtvrtstoletí potýká s následky velké bankovní krize počátku devadesátých let. Ta vznikla po velké úvěrové expanzi předchozí dekády a politici od té doby zkoušejí nejrůznější metody, jak ekonomiku rozpumpovat.
Díky tomu má Japonsko udivující síť veřejných staveb jako jsou dálnice, tunely, letiště nebo přístavy. Navzdory slibům ekonomických teorií ale žádný pozitivní efekt nenastal, i když země byla dlouhá léta největším světovým spotřebitelem cementu. Zato stále narůstal státní dluh, který tyto pokusy financoval. Aktuálně prý činí 240 procent HDP.
Naposledy se o to pokusil po svém nástupu v roce 2012 současný premiér Abe. Ten doplnil další vlnu budování infrastruktury zvýšením daní, zejména daně z obratu. Efektem byl krátkodobý obchodní boom, kdy se domácnosti před očekávaným zdražením snažily předzásobit, ale to prý bylo vše.
Následovaly pokusy, které už známe i od nás - například velká intervence centrální banky na oslabení jüanu, který by tak zvýšil konkurenceschopnost japonského vývozu vůči čínským a korejským výrobkům. Nijak viditelně to však nepomohlo a obchodní bilance Japonska stále zůstává v záporných číslech.
Zoufalství veškerých japonských pokusů o oživení, trvající již čtvrtstoletí, je podle Kohouta varováním, že velká bankovní krize může mít neblahé následky po řadu desetiletí. Mělo by to varovat především USA a Evropu, které si bankovní krizí prošly před několika lety. Navíc, když lze v obou vidět řadu paralel s Japonskem. „Pokud politici a centrální bankéři nutně cítí potřebu uplatnit svoji tvořivost, ať se raději přihlásí do kurzů kreslení,“ poradil na závěr ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
