Ekonom Kohout takto pojednal o tom, co se stalo na Ukrajině: Je zde velmoc A, je zde velmoc B...

08.09.2014 10:48

Jaký je vlastně smysl ekonomických sankcí? Odpůrci tvrdí, že nefungují, protože nemění chování a agresivitu režimu. Nebyly prý efektivní ani v historii. Lepší je údajně diplomacie a dostatečná vojenská připravenost. Zastánci sankcí tvrdí, že se jedná o odpověď na teritoriální agresi. Moderní finance a technologie navíc umožňují zacílit sankce proti konkrétním jedincům či firmám. Čeští ekonomové Pavel Kohout, Tomáš Prouza a Michal Brožka se k sankcím vyjádřili v Hospodářských novinách v rubrice Macháčkova výměna.

Ekonom Kohout takto pojednal o tom, co se stalo na Ukrajině: Je zde velmoc A, je zde velmoc B...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Měna Euro

Místopředseda dozorčí rady poradenské firmy Partners Pavel Kohout radí odhodit předsudky. „Základní schéma konfliktu vypadá takto. Imperiální mocnost A má v úmyslu postupně anektovat nebo přinejmenším zásadně ovlivňovat stát S. Dále je zde imperiální mocnost B, která má rovněž v úmyslu postupně anektovat nebo přinejmenším zásadně ovlivňovat stát S,“ vysvětluje. S je přitom chudá, špatně spravovaná země se slabou vládou. Obyvatelstvo je ostře rozděleno. Část podporuje mocnost A, zatímco druhá část mocnost B. Situace přerostla v občanskou válku."

Prohrát mohou všichni, pokud se konflikt eskaluje. Navíc je tady hrozba islámu

Schéma konfliktu je podle Kohouta symetrické a nikdo nemá jednoznačnou převahu – mocenskou ani morální. Prohrát ale mohou všichni. A k tomu dojde, pokud bude konflikt eskalován.

Obě mocnosti ale na sebe neustále uvalují sankce. Hrozí se dokonce přímým válečným konfliktem. „To vše kvůli chudé zemi, která za konflikt ani nestojí a jejíž anexe by byla spojena spíše s náklady než s výhodami,“ míní Kohout. Ekonom upozorňuje, že mocnosti A i B (Rusko, EU) mají společného nepřítele – mocnost C – která hodlá ovlivňovat celý svět. Jedná se podle Kohouta o islám.

Pokud Rusko a Ukrajina dospějí k dohodě, bude to důkaz, že dobře zacílené sankce zafungovaly

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza tvrdí, že sankce jdou ruku v ruce s diplomacií. EU spolu s USA reagovaly postupně na první násilnou změnu hranic v Evropě po 70 letech. Nejdříve došlo k sankcím vůči fyzickým osobám, které dominovaly anexi Krymu. Následně sankce dopadly na firmy, které nejvíce profitovaly z bezprecedentního kroku Ruska. Když to nepomohlo, přistoupila EU k výraznějším postihům Ruska – finanční trhy, obchod se zbraněmi, těžba ropy v náročných podmínkách a speciální technologie pro vojenské podniky.

Snahou sankcí podle Prouzy bylo dostat Rusko k jednacímu stolu. Na konci minulého týdne došlo na Ukrajině k uzavření opatrného příměří. „Pokud Rusko a Ukrajina opravdu dospějí k určité dohodě, tak to bude mimo jiné důkazem, že společné odhodlání EU a USA a dobře zacílené sankce zafungovaly a že pomohly oběma stranám konfliktu najít řešení,“ věří státní tajemník. 

To, co zaplatíme sankcemi, je naše čest. Bojuje se o to, jak vyváznout z krize

Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka si myslí, že Západ udělal hodně chyb. Ukrajina jako stát selhávala a ekonomicky šla dolů. Západní státy nevzaly v potaz geostrategické chování Ruska. „Teď už to vnímám jako boj o to, jak se z toho se ctí dostat s tím, že minimálně Krym zůstane ruský. To, co zaplatíme sankcemi, je ta čest,“ tvrdí Brožka.

Když jde o životní zájmy, jsou země ochotné trpět velkou bolestí, aby si zajistily bezpečnost. Řekl to politolog John Mearscheimermarch. Putin kvůli ekonomickým sankcím prý neustoupí a Rusko bude hodně platit.

Přesto je podle Brožky nutné Rusko tlačit k poznání, že dohody se vyplácí dodržovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: vfe

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Federalizace EU? I lidovci jsou z německého nápadu zděšeni. Ministr Bek nevylučuje diskusi

10:44 Federalizace EU? I lidovci jsou z německého nápadu zděšeni. Ministr Bek nevylučuje diskusi

Mnozí čeští politici zaujímají odmítavý postoj k úmyslu rodící se vlády budoucího německého kancléře…