Blízká budoucnost je, dle Kovandy, velmi pesimistická. „Na podzim, a to bohužel tak, že poroste pravděpodobnost, že člověk přijde o práci. A také se bude muset smířit s tím, že mu v příštím roce a v dalších letech zdaleka tolik – pokud si tu práci udrží – neporostou mzdy jako v letech 2014 až 2019,“ odhalil své výhledy na blížící se „dluhovou megakrizi“.
Takovéto „prozření“ investorů může vyústiti v silné ekonomické i sociální dopady. Ekonom varuje, že by to vedlo k občanským nepokojům, které nyní sledujeme ve Spojených státech, které by však byly ještě silnější.
„Může se to odehrávat na celém Západě. Střední třídy stagnují a pozorují, jak ti nahoře bohatnou a mají socialismus pro bohaté. A to je problém, který vytváří frustraci. A pak se to řeší třeba na ulicích,“ vyjevil.
O práci se, podle Kovandy, nemusí obávat programátoři a pracovníci v informačních technologiích včetně online obchodů.
Investice nyní doporučuje, spíše nežli do akciových trhů, do obytných nemovitostí, které dle něho mohou růst i navzdory koronavirovým propadům.
Z aktuálního zadlužení Evropské unie pak nebudou nadšeny zejména naše příští generace. „Hlavně nenarození. Ti to budou platit. Někdo, kdo ještě neexistuje, tak na něj bude přeneseno hlavní břímě těch dluhů,“ pravil Kovanda s poukazem, že nyní odklepnutý evropský dluh bude splácen až do roku 2058. Kromě toho ekonom očekává, že to zdaleka není konečný stav a EU se znovu rozhodne půjčovat si.
Zhodnotil i „rouškovné“ seniorům. „Co si budeme povídat. Pět tisíc jednorázově nikoho nevytrhne… Je to určité přilepšení, ale lepší by bylo provést důchodovou reformu,“ říká, s tím, že správná reforma by měla motivovat i mladé, aby začali myslet na své stáří.
A řeč se stočila i směrem k napjatým vztahům s Čínou po návštěvě Tchaj-wanu delegací vedenou šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). „Myslím, že jsme z hlediska Číny jedno okresní město, a nebude se s námi nijak více zaobírat. Potřebovala ukázat určitou sílu,“ hodnotí Kovanda. Ze zvědavostí nyní sleduje, zdali na Vystrčilovu cestu navážou i další západní země, ale má za to, že nikoliv a „nic to nezmění“. Čína tak, dle něho, zejména tlačí na ostatní země, aby je od opakování takové cesty odradila. Problém od Číny bychom pocítili, kdyby se soustředila na Škodu Auto; i tak ale ekonom uklidňuje, že stejně do Číny vyvážíme méně než do Rumunska a dopady by tedy nebyly zcela fatální.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak